"KOULE TROJBOJ:" JAK SE SEZNÁMIT

I.téma - krátký veselý film Jana Chramosty o mezilidských vztazích Povídka

     Pohledný mladík, jménem Jarda, otevřel dveře své oblíbené hospůdky s myšlenkou, že dnes musí sbalit nějakou krásnou babu, nebo se z dnešního dne, který probíhal v práci ne zrovna nejlépe, zblázní. Tomu mohlo zabránit jen a jen seznámení s nějakou ženou. A nejen seznámení! Samozřejmě i to, co většinou po seznámení následuje. Tedy někdy. Děvčata střídal dle nálady a jelikož tu měl dnes na bodu mrazu, musí to kompenzovat obzvláště krásnou dívkou, nebo ženou. To mu bylo vpodstatě jedno. Hlavně, aby byla povolná a svolná.

     Usadil se u svého stolu, rozhlédl se poloprázdnou místností a zaznamenal pouze muže, asi v jeho věku, který seděl sám u stolu po jeho levici a zapaloval si jednu cigaretu od druhé. "Nějaký silný kuřák", říkal si Jarda v duchu a zapálil si také cigaretu, i když by mu zcela stačilo inhalovat kouř, který se k němu linul od jeho souseda. 

     V průčelí místnosti byl malý bar. Seděla tam děva, průměrného vzhledu a cucala brčkem modře zbarvený nápoj. Rozhlížela se, bylo znát, že čeká na nějakého dobráka, který by ji pozval a pobavil se s ní. Odvrátil od ní pohled, nebyla jeho typ, i když vyloženě škaredá nebyla.

     Objednal si pivo a než se stačil napít, otevřely se dveře a vstoupila ONA!  Usadila se po jeho pravé ruce, sama ke stolu a objednala si kafe. Nikoho si nevšímala, neměla to zapotřebí, všichni přítomní, včetně barmana, civěli na ni.
Byla nádherná! Ohnivě červené vlasy, zelené oči, ústa stvořená k líbání, postavu bohyně a ta chůze!!  "Ta musí být moje, kdyby nevím co!" Byl u vytržení. V hlavě se mu hemžilo plno nápadů, jak se s ní seznámit, které ovšem ihned zavrhl, neboť se mu pro ni nezdály být dostačující. Stejně na nic nového nepřišel, a tak se posilnil pivem, vstal a přisedl si k jejímu stolu. Ona si ho nevšímala, snažil se tedy začít hovor sám. "Proč tak krásná dívka sedí sama? Není vám smutno?" To nezabíralo. "Nedala byste si se mnou panáka?" Ticho. Řekl ještě pár slov, která běžně k seznámení používal, až se kráska naštvala, s opovržením se na něho podívala a tónem, který by u ní nikdy nečekal, procedila mezi zuby "odprejskni, otrapo!" Chvíli jen nevěřícně zíral. To se mu ještě nikdy nestalo! Takové ponížení, on známý dobyvatel ženských srdcí a toto! Žena otočila hlavu na druhou stranu, dávajíc tak najevo, že s ním skončila. Uraženě se vrátil ke svému pivu a poručil si panáka, aby spláchl hořkost a neúspěch, kterého se mu dostalo.

     Netušil, že  to vše sleduje dívka, která seděla u baru a jak se opět usadil u svého stolu, nemeškala a už seděla vedle něho, opírajíc se familierně o jeho ruku. "Zapaříme spolu?" To fakt řekla, což velmi těžce nesl "kuřák," který si dělal naděje, že by u ní mohl uspět. Moc se mu líbila, ale neměl kuráž na to, aby za ní zašel k baru a oslovil ji. Jarda, který zažil poprvé ve svém životě tak tvrdé odmítnutí, podíval se zlým okem na děvu a obořil se na ni: "neotravuj, nebavím se s každou šlapkou a laskavě odejdi od mého stolu!"

     Děva se urazila tak, že aniž by si to uvědomila, přesedla si ke stolu "kuřáka" a častovala Jardu nadávkami.  Kuřák ucítil svoji příležitost a snažil se s ní navázat kontakt. Nabízel pití, večeři, prostě, co si bude sama přát. Neměl štěstí, ta pásla jen po Jardovi a aniž by mu věnovala pohled, zvedla se a odkráčela k baru, ke svému brčku v modrém nápoji. Už se ani neotočila a bavila se jen s barmanem. Uražen do hloubi duše, o to více kouřil a začal do sebe lít jedno pivo za druhým. Po chvíli začal kašlat tak, že se zdálo, že se udusí. Nadával na všechny a na všechno a řval, že bude muset přestat kouřit, nebo brzy zdechne.

      Mezitím přišla nenápadná mladá dívenka, čehož si nikdo nevšiml. Sedla si k rohovému stolu a zapálila si cigaretu. Slyšela, jak "kuřák" nadává a tak mu vstřícně nabídla, že by se mohli odnaučit kouřit společně. Kuřák se na ni podíval, vstal a kymácivým krokem přišel k ní.  Típl svoji cigaretu v popelníku a zařval na ni: "tím tedy začínáme nekouřit!" Chvíli na ni civěl a když nic neříkala, vrátil se zpět na své místo. Po chvíli se trochu uklidnil a chtěl se dívce omluvit, té však, jako naschvál, začal vyzvánět mobil. Vylovila ho z kabelky a přiložila k uchu. S někým hovořila a to dosti rozčileně. Položila na stůl peníze a s mobilem přitisknutým k uchu, odcházela. Kuřák tam najednou stál sám  a nemohl pochopit, kam se tak rychle vytratila.  Usadil se na své místo a začal se systematicky opíjet. Co jinému mu také zbývalo.

     Chvíli se nic nedělo, každý si hleděl svého. Najednou se otevřely dveře a vstoupil štíhlý, nenápadný mladík. V ruce třímal velkou kytici a namířil si to přímo ke stolu krásky. Jarda čekal, co se stane. Už se těšil, jak bude další adept odkázán do patřičných mezí, ale velmi se zmýlil. Jeho nádherné neznámé se při pohledu na mladíka rozzářily oči, krásně se na něho usmála a políbila ho přímo na ústa. To Jardu totálně odrovnalo! V duchu si říkal: "co může takové nedochůdče nabídnout tak nádherné ženské, to nechápu."  Vzdal to, vstal a zašel k baru za děvou, kterou předtím tak urazil. "Aspoň něco," říkal si v duchu. Dnes prostě nemohl být sám. Omluvil se jí, objednal pití, které s povděkem přijala a jako by se nic nestalo, dala se s ním do řeči. Na dnešní večer měl o zábavu postaráno.

    

    


    

---