Šípková růženko,

Šípková Růženko,
čím to, že jsi tak bledá,
brokáty na šíji, zlatavé žezílko,
dopustit na tebe pan král nedá.

Princezno spanilá,
v lóži s nebesy spáváš,
stříbrný kolovrat při práci vyhrává,
každému hraběti se v noci zdáváš.

Kvítečku voňavý,
jaktože netančíš, nezpíváš,
trny tvé odřízli, dali tě do vázy,
v níž pomalu uvadáš.

Nebeský andílku,
šedivý závoj v očích tvých vidím,
usměj se na slunce, mysli zas na lásku,
kterou ti tvůj princ tak vroucně slíbil.

Nádherná dívenko,
cesta jest náročná - šetři své síly,
až se tu objeví, zaklepe na okno:
"To jsi ty? Můj jediný milý?"