Archaická

Olověná, dřevěná

seděla jsi zmámená

po schodech se válela

odbarvená docela

a já na fotelu stál

šuplata otvíral

ruce v dlahách zašitý

od mokrýho pocelu

snil o celách

s modrýma tapetama

který jsi mi potrhala

dveře lítací

něco matrací

a ty bys tam stála

dojemně souměrná

jak sklenka odměrná ...

Temnej dvůr

skoro plnej můr

v koutě proutěný křeslo

do něj moje já kleslo.

Byla jsi tak mírná

jak proutí vrby smuteční

jak zpěvy páteční

a tak mám dluh

bejt chvíli bůh ...

              ....

rozdělit tmu a světlo ...