Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJen tak ze splínu...
03. 09. 2001
2
0
2564
Autor
Seregil
Každý to někdy zažil...
Mračna v duši
ta občas tíží
Oblaka naděje
ta občas stačí
Mládí v pytli
a důchod daleko
Satira a tragédie
jsou vzdálené a přec
dost blízké
Rádoby štěstí
trefí i nezasvěceného
Smůla ta potká
každého v různých
a přemrštěných podobách
A láska?
Nevím co se hodí
a co se nehodí
Každý by měl být šťasten
a ne snad z výmyslů
lží a falešných nadějí
Stojím nad věčností
a mám splín
Mračna na nebi
značí déšť a bouři
Oblaka naopak
snad klid a ticho
johanne...
Jsou věci, které již nechávám spát... minulost je fajn, ale někdy je lepčí se nevracet...
Díky za názory...
slunce v duši, příteli :)))
začátek trochu neobratný, celkově by si to možná zasloužilo malinko víc propracovat
Ja si myslím, že to je prepojené dosť dobre, len sa netreba držať príliš riadkov. Ono je to síce báseň epická, ale práve v tom je jej výhoda hovorí otvorene o niečom čo každý z nás zažil....myšlienky v splíne sú prepojené, len musíme byť naladení na istú nôtu.... Páči sa mi prvý verš prepojený s posledným... dávam tip *
v každé sloce zvlášť máš nějakou myšlenku, kdybys je nějak navzájem propletl...krásně by to potom plynulo....
obsah za tip!*
...a škrtnni, co se nehodí !!
dokonalé :-))) velmi osobní a přece veřejné...
Ze začátku sem byla trochu rozpačitá, ale po výroku mládí v pytli a důchod daleko mě to dostalo a na konci mně bylo jasný, že tady to si zaslouží tipa.*