Na konci sil

...neni, co říct...

Tolik jsi zestárl, živote můj...

Zeslábl mi zrak...

Mou hlavu pokrývají černým suknem...

Poslouchám napjatě,

jak promlouvá ticho...

tak tiše..

.neslyšně...

Zvláštní znamení slunce,

 které Ti hledí do očí tak upřeně,

až z toho oslepneš...

Zvláštní znamení korálků dnů,

 které Ti propadávají mezi prsty...

Zvláštní znamení lásky,

která umírá každý den...

Přivonět si k Tobě a zapomenout na své sobectví...

toho jediného chci dokázat...

Znát Tě zdravýma očima,

 milovat Tě vším...

i moje nenávist Tě zbožňuje....

miluju..

miluju..

proklínám!

Když spěcháš ulicí,

 poznáš více tváří,

ale nepochopíš náplň jejich mozku..

.myslíš na to, jak ublížit? 

 Špatná pomsta,

když míříš zezadu...

Raděj sni svůj život a prožívej své sny...

Jdi bez vody a nahý černou tmou....

utrmácen a vyhoštěn...

srdce dalo výpověď....

Zkus zaútočit proti ženě

a poznáš,

 že nemáš sílu...

jestliže se Ti ztratí v davu

 a naplní ji jiné mužské tělo,

 zapoměň na lásku...

nemáš právo prožít tohle slovo...

hledej znovu....

běž sám....

láskou oklamán...

nadějí omámen...

 

---