Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽádost
Autor
ocivetme
Tak umět se vrátit zpět
a najít svůj nový cíl
V cizích očích roztál led.....
....a pro koho ty oči jsou....????
A pro koho ty hračky jsou...???
Teď na povel si hraj
a v náruči mi zraj......Ty naše dítě....dítě snů....
Našich představ, prázdných dnů.....
A umíš chápat lidský svět?
Tak pochop vlastní já a rozumně si hraj,
ať zahrada jak ráj, co ve slunci se koupe
hraje vlastní sonátu....
Proč ptáček v kleci zemřel
A volnost mohl mít
A vysmívat se světu
A v hnízdě svůj svět snít
Proč otázek máš tolik, dítě, dítě snů...
a z tváře zločinnost se dívá,
přímo na mne..
někam dál....
Ty kousek ode mne jsi stál a neřekl, že svítá - tak zpátky k nám se vrať!
Tak půjdu dál svou cestou....
Dlouhou, jak vesmír sám
A se špinavou vestou už nevrátím se k Vám....
Tam za ty hory...a pak dál....kudy můj krok, tam hřích se stal....
Tam lidé klečí ve smetí...co dělat sami nevědí...
A z nich jsi Ty..mé dítě...skutečnost jsi sama.
Přede mnou je člověk
A v tváři přímý zrak
A v dlani drtí střelný prach...
Proč miloval jsi jinou???
Jsme tak samy...já a dítě snů....
Naše dlaně pokaždé se minou....
tak proč vedle Tebe mé dny plynou....?