Úvodník od autora Kamil Sikora

Jak zaujmout své čtenáře

Každý básník ví, že když nedokáže svými díly širší veřejnost dostatečně zaujmout, konec jeho umělecké kariéry se blíží. To je neradostná prognóza, jelikož většina mladých lidí má své ideály a do obyčejné práce se jim moc nechce. Být hercem, scénáristou, metalovým bubeníkem, to často slýchávám od okolních stolů na Stodolní ulici. Málokdo v devatenácti letech touží po celý svůj následující život vytírat v Tescu, nebo prodávat u Vietnamců ponožky s proužkem.
Naštěstí existuje několik možností, jak se slušně umělecky zviditelnit. Zaprvé je třeba být řádně přisprostlý! Slušňáků si dnes nikdo neváží. Svou báseň tedy nezačínejte: Ve svitu luny… a podobné hovadiny, ale: Ty vyjetá čubko! a podobně. Potom pokračujte v nastoleném duchu, dokud vám nedojdou sprostá slova. Deset procent čtenářů sice odradíte, ale zbývajících devadesát se může ze sprostých slov v poezii podělat.
Další možností je být přechytralý. Používejte obraty jako transcendentální, kauzalita, denunciace a podobně, nemusíte ani vědět, co ty termíny znamenají, výsledek pak bude ještě lepší. Spojujte je do libovolných kombinací, stejně tomu nikdo nerozumí, ale dobře to zní, tak jaképak štráchy. V nejhorším případě budete mít pověst kontroverzního umělce, to je lepší než nic, ne?
Poslední možností je úplně zmagořit. Pomazejte si hlavu sardelovou pastou a jezděte na kolečkových bruslích po parku Vítězslava Nezvala. Není možná, že by se básnická inspirace nedostavila. Všichni umělci jsou lehce vyšinutí, to přece ví každý a proto o vás budou kolegové mluvit s obdivem. Když pak ještě kromě bruslení i něco napíšete, budete zaručeně požívat pověsti génia.