Čas je pacholek

vzpomínám po troškách, aby to nebolelo
nostalgie dávných dob pálí i studí
jako když člověk prospal celý život
a na konci se na chvilinku vzbudil

všechno, co bylo, dávno je to tam
hluboko uvnitř něco málo zbylo
dívám se zdaleka a vzpomínám
čas je pacholek, ta spoušť je jeho dílo

mým věcem je už stovka let
zestárly se mnou a já s nimi
proměnily se v hrbolaté rýmy
teď už jen z dálky mlčet a okounět

8. května 2009