Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOči
16. 05. 2009
4
7
2403
Autor
Aroganc
Oči
Oči nejsou jen k dívání se na svět, ale také, a možná především, k tomu, aby se svět mohl dívat do nás. Ne nadarmo se říká, že lva odchyceného v přírodě od odchovaného v kleci poznáme podle očí. Oči neumějí lhát, ukáží vše. Mohou se stát mocnou zbraní i tou největší slabinou. Proč lidé většinou nesnesou delší pohled do očí, ale při prvním kontaktu, či setkání jej vyhledávají? Jelikož všichni podvědomě tušíme, že v očích ostatních se dá nalézt jací jsme lépe něž podle pohybů, vystupování nebo ošacení. To vše se totiž dá připravit, zahrát, avšak lhát očima snad ani není možné. Ano, můžeme se pokusit „lhát“ očima pomocí obličeje, ale samotné oči se nijak nezmění podle toho jak se tváříme…
Snad každý ve svém životě potkal oči, které ho ohromily. Jednou je spatřil a nemohl se od nich odtrhnout, připadalo mu jako by se v nich točil celý svět. Viděl-li je čas plynul jinak… Tiše obdivoval jejich krásu a nemohl se jí nabažit, ale lidská duše, existuje-li něco podobného, je vcelku předvídatelná, alespoň co se tohoto týče… Člověk si chce vždy přivlastnit vše krásné nebo to alespoň mít co nejvíc pro sebe. Tím očím ublížíme a nejen jim, ve výsledku jsme to my kdo má nejhlubší rány, tedy pokud jsme ty oči měli opravdu rádi, či něco víc… Co z toho plyne? Vyvarujte se ublížení těm krásným očím, které jste potkaly nebo potkáte, budete toho litovat, věřte mi…
Závěrem snad jen: „Promiňte oči…“
Oči nejsou jen k dívání se na svět, ale také, a možná především, k tomu, aby se svět mohl dívat do nás. Ne nadarmo se říká, že lva odchyceného v přírodě od odchovaného v kleci poznáme podle očí. Oči neumějí lhát, ukáží vše. Mohou se stát mocnou zbraní i tou největší slabinou. Proč lidé většinou nesnesou delší pohled do očí, ale při prvním kontaktu, či setkání jej vyhledávají? Jelikož všichni podvědomě tušíme, že v očích ostatních se dá nalézt jací jsme lépe něž podle pohybů, vystupování nebo ošacení. To vše se totiž dá připravit, zahrát, avšak lhát očima snad ani není možné. Ano, můžeme se pokusit „lhát“ očima pomocí obličeje, ale samotné oči se nijak nezmění podle toho jak se tváříme…
Snad každý ve svém životě potkal oči, které ho ohromily. Jednou je spatřil a nemohl se od nich odtrhnout, připadalo mu jako by se v nich točil celý svět. Viděl-li je čas plynul jinak… Tiše obdivoval jejich krásu a nemohl se jí nabažit, ale lidská duše, existuje-li něco podobného, je vcelku předvídatelná, alespoň co se tohoto týče… Člověk si chce vždy přivlastnit vše krásné nebo to alespoň mít co nejvíc pro sebe. Tím očím ublížíme a nejen jim, ve výsledku jsme to my kdo má nejhlubší rány, tedy pokud jsme ty oči měli opravdu rádi, či něco víc… Co z toho plyne? Vyvarujte se ublížení těm krásným očím, které jste potkaly nebo potkáte, budete toho litovat, věřte mi…
Závěrem snad jen: „Promiňte oči…“
7 názorů
Michelle *_*
02. 05. 2010
Tak tohle už je něco jiného. To se mi moc líbí.
Jenom věta"Co z toho plyne" mě trošku ruší.