Čechova kronika kosmická - díl I.

21.prosince 2112:

Nepíšu o tomto dni, že bych snad byl postižen zálibou v roztodivně krásných datech, ale z jiných důvodů, které se vám pokusím vylíčit.

Snídal jsem, bylo ticho a tak jsem si zapnul, na našem multimediálním zařízení pro vzdělání a zábavu, ranní program. Zběsilou informačí smrští jsem byl informován o havárii kompresní přepravní lodě CVX_27, neshodě několika státníku na konferenci skupiny H13, dalším posunu v oblasti šlechtění lidských orgánů na levném ogaru, pár lokálních zkratech, jedné havárii chladící věže a nové houpací postýlce pro dětský domov, darované od vysílající stanice.

Po ranním zpravodajství následoval, jako každé ráno, tématický program, dnes byl věnován 100. výročí Nezániku světa v roce 2012. Tato zpráva mne velice překvapila, protože nejsem člověk, který stíhá sledovat, kolikátého dnes je, nýbrž se zajímám pouze o to, za jak dlouho bude víkend.

Nějací Mayové (píšu nějací, protože dodnes nevíme, jaká skupina, nebo jaký člověk tento kalendář sestavil) kdysi sestavil kalendář, který se řídil dle střídání dne a noci, oběhu hvězd na obloze a ten doplnili o prvky své víry a možná si domysleli na základě hvězd ještě víc a vyšlo jim, že střídání věků, dle slov lidí 21.století konec světa, bude právě v roce 2012. Nějaká vědma (píšu nějaká, protože si lhářských vědem, tedy všech vědem nevážím) předpověděla, její již sedmou, předpověď konce světa, který se, dle jejích slov, nezávisle shodoval s Mayským koncem věku. Během toho se k této shodě přidalo spousty jiných „nezávislých“ předpovědí, které konec také zaručeně předpovídaly.

Informace o této mnohonásobné shodě obletěly internet, vznikl nespočet webových stránek, které měly informovat lidskou rasu o tomto konci, diskuzní fóra zaplavila spousta prorockých trollů, bylo natočeno několik nízkonákladových dokumentů, vytištěno několik tisíc triček s tématikou konce světa, vydáno několik knih, vyrobeny statisíce dárkových předmětů, přívěsků na klíče, plakátů, placek a to vše bylo také řádně prodáno.

S přicházejícím dnem 21.prosince 2012 toto vše sílilo- televize, noviny, rádia, nic nemělo jiného témata, nežli konec světa, lidé se z běžných dobrovolných křivek a přímek začali pohybovat po kružnicích, pak po dvacetičtyřúhelních, osmiúhelnících, čtvercích, trojúhelnících, zbaběle utíkali po úsečce, až se nakonec zastavili na bodě a ptali se: „A co jako?“ A nepřišlo nic, stáli tam, a pomalu jim docházelo, že nic jako.

Asi před dvaceti lety, nevím přesně, ale není to zase tak podstatná informace, si lidstvo na tuto údálost vzpomnělo a začalo ji slavit jako státní svátek Nekonce světa v roce 2012, který mimojiné naplňuje smysl volna o Vánocích pro rapidní nevěřící většinu dnešních lidí.

Byl jsem již nasnídán a tak jsem vypnul multimediální zařízení, provedl ranní hygienu v koupelnovém multi-koutě, oblékl se a vyšel na ulici. Venku skoro všichni pobíhali v roztodivných obrazcích a křičeli: „Přepočítali se o 100let!“. Toho dne všem zase došlo, že konec nepřišel.

Snad z toho příští rok udělají maškarní ples nebo historickou rekonstrukci, protože jinak budu muset začít křičet já: „Zpozdili se o 101 let!“, jelikož se mi toto zmatené pobíhání všech okolo tuze líbilo.