Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSršeň
05. 09. 2001
7
0
3158
Autor
AZALIN
Zabil jsem sršně.
Krásnýho sršně.
Seděl na trávě.
Hřál se na sluníčku.
A já jsem ho zabil.
Byl jsem silnější.
Vyhrál jsem.
Zabil jsem sršně.
Nádhernýho sršně.
A teď jsem na tom hůř než on.
Sršeň mi už odpustil.
Jako svíčka, která dává světlo všem.
I tomu, kdo ji sfoukne.
Jako strom, který dává kyslík všem.
I tomu, kdo jej podřízne.
Ano, sršeň mi odpustil.
Jen já sobě ještě ne.
Zabil jsem se.
Dneska v trávě.
Zabíjím se.
Každej den.
Odpusťme si navzájem.
Je to trochu osobitý styl. Koukal jsem i na tu novější věc a jsem zmaten, jestli jde o hledání trochu jiné cesty či o malou nedokonalost - myslím to opakování, ta Cimrmanovská absolutnost apod.
Azalin: Ja viem, že je to pravda, ale zároveň veľmi dobre viem, že je to krásna alegória. Nikdy som nenapísala, že to vnímaš ty ako alegóriu. Nepochybujem, že si to zažil. Ja to ale vnímam širšie. :o)
... hezkej sršník, Azalínku. Si vybavuju, jak jsem jako dítě shodila soukmenovkyni na táboře do přehrady, páč šla po vážce. :-)) Ovšem někdy převáží i opačné impulsy a tak mám
taky krosnu mrtvolek. Ale aspoň dodnes cajdám před dům
s každou můrou a vyndávám stejně šetrně z bytu i brouky.
Aspoň tak. :-)
Sýkorka: Myslím, že nerozumíš vůbec, protože to není žádná alegorie, ale pravda pravdoucí.. ;-)
zoo: Tak. Díky.. :-)
AZI ... :c) ... tak dobře .... já Ti teda odpouštím ...... už se tím protentokrát netrap - ale nezapomeň na to - nezapomeň na sebe !!!!
PS: jo - a ... taky bych potřeboval, abys mi odpustil .... :c)
zabil jsem houbu ! Víš kolik to bylo buněk ?!?
Gastarbajtr
05. 09. 2001Litochowitz
05. 09. 2001
jo, včera to byla Metitační, dneska je meditační...
tenhle pocit znám moc dobře...
Odpustit si je někdy těžší než, odpustit druhým.
Ale odpusť si, jinak bys se sebou moc vyšel... :-)
Výborné, skvělé! TIP !!!!!!!!!!!!
A jen tak na okraj: Zabila jsem krtka, pustošil mi zahrádku. Krásnýho, sametovýho. Dělal jen to, co musel. Je to už několik let a neodpustím si asi nikdy...Azalínku, odpusť mi aspoň Ty!
Diana: No jo.... já ti můžu odpustit klidně.. ale musíš se s tím vyrovnat hlavně ty sama.. stejně jako já.. no já myslim, že to zvládnem! :-)