v té tůni

jednou jsem s ní byl

objímal tu její tmu

tu rybí zimu

nikde z ní nebylo nic

jen ten chlad

a oči z ledu

co uvnitř zoufale křičely

                                             tak byla krásná

                                             Chtěl jsem ji zahřát

                                             třeba jen pohladit slovem

                                            ......byla jak magnet

                                            co mi v mžiku odvedl všechnu sílu

                                             a teplo z těla

                                                                           a v duši

                                             nezbylo nic

tak jsem řekl jen:"holka moje,ty jsi studená"

a ona se proměnila v solný sloup

bez očí

ty se ztratily někam do očních jamek

a já si myslel

že už nikdy to nebude lepší,že to prostě nedokážu

a tak jsem šel,nechtěl začínat

ona pak zmizela

jak pára od pusy,když praští mráz