Je krásné žít...

no to Ti nevím....jak se to pozná?:-))

Krel: Nejsi gravidní?:-)

ale po roce už se mi to líbí i s tím dortem, čím to je?:-))

:o)))

Já nevím, jestli to je štěstí....možná spíš šance

to je kritik...vzbuzujes emoce bhati..teda Bhati...a delas to dobre i kdyz tahle je mozna taky mene salkem pro me. nicmene o to lepsim salkem je pro nekoho jineho. a i tak je to furt hodne dobrej caj.***

děkuji... za takéto básne sa dá fakt len ďakovať... tak teda Danke

ne, tak ne: ráno vstanu a věnuju půl hoďky probuzení citu a sebeanalýze... pak jdu, ještě za tmy, do práce; je to pár minut pěšky rozhrkanou silničkou na periferii maloměsta lemovanou stromy... dívám se na tu klenbu a třeba se zastavím a otevřu se a vnímám... ještě před měsícem jsem, sotva jsem vyšel z domu, zdravil červánky... tohle je moje realita... a jen tak mimochodem - před pár dny jsem si zapsal takových pár slov: nakresli si svoji realitu nemám tušení, co přesně to znamená... ale cítím v tom strašně moc

radost ze života je tu upřímná - to je vidět, ale také bych se přimlouval za poetičtější ztvárnění... climaster: lidé žijí takový život, jaký si sami "stvoří"... to je realita... a někdo se naučil umění radovat se ze života - z bytí; jiní se naučili nadávat a nevážit si toho, co mají... je to jejich volba... já budu radši milovat a přijímat svět kolem sebe takový, jaký je, než ho odmítat a nadávat na něj a... nežít (možná je to těžší - namáhavější, pracnější... ale i radostnější - a tedy příjemnější... vynaložené úsilí se nám vrací v radosti... (a že je třeba toho úsilí vynaložit opravdu hodně!) ...v dnešní době jsou materiální úspěchy příliš snadné - k nedávno ještě neuvěřitelným výsledkům stačí zanedbatelné úsilí... jak si pak má člověk něčeho vážit...?) (ne, nechci se vracet na stromy... i tak zbývá tolik oblastí - hlavně v umění, kde můžeme vynaložit tolik úsilí... a právě díky technice máme možnost méně času věnovat přežití a více umění... jenže - který rozumný člověk by se dneska zbytečně (=bez finančního zisku) namáhal... a tak si žijme své prázdné životy a nadávejme, jak je ten život krutej a hnusnej a nespravedlivej...) (a omlouvám se... já se vždycky tak rozepíšu... :-)))

Mahoney:...takže ty ráno vstaneš a řekneš si např.: "och, jak krásné ráno, jak krásné šedé nebe, jak krásně hnusně se mi dýchá v tom smogu, jak krásná ulice plná nádherných vajglů, miluju tramvaj, jak krásně cvrnká, jak mi vždy zalehnou uši, och" ....a vůbec jsem nepsal, že na něj nadávám a odmítám.... ..jen jsem chtěl říct, proč právě nepíšou o krásnu těchto všedních věcech, "realitě"....

Naprosto souhlasím s lubi a Bacilem a přestože nemusím souhlasit s ostatními, neznamená to, že bych zavrhoval jejich způsob vnímání, kdybychom byli všichni naprosto stejní byla by to fakt nuda (zastavte klonování :o). Za báseň samozřejmě tip - protože tak to vidím já.

Nad Libercem - proboha zas je chmurná obloha Kapky deště zemi vlaží kde je slunce co mě smaží ? Toulá se tam co vlak s Bhati do neznáma uhání Léto se až za rok vrátí což optimsmu nebrání... ... mnohokrát mě ráno vzbudí teplem horků paprsků zase budem večer rudí a pak půjdem na zmrzku..

Přesto všem díky za kritiky... Kastel- Dám si skořicovou...:-)

nad Libercem nebe probodnuto Ještědem, i když nás už zebe, na zmrlinu ještě dem! :-)))))))))))))

Wopičáku wopičatej !!! :-))))))))))))))))))))))))))))))

Těšme se ze slunce s Bhati než nám to oblačnost zhatí :-)))

Fakt pekné.

Bhati, mám ťa rada, za to aká si... rozdávaš radosť a to je to hlavné... na to netreba zložitých slov... TIP

Lubi má pravdu. Já si nemůžu pomoct, mně takhle báseň připadá jako upřímná výpověď, a dokonce myslím, že ji snad i rozumím, že je podaná srozumitelně; možná naplňuje normu básnických obratů na jeden verš ČSN EN 987654321/fň jen na šesedát procent... ale já z ní cítím dětsky křišťálovou radost ze života, z voňavého vzduchu a šepotu listí, a proto nebudu ani na okamžik váhat, když se rozhodnu jí dát tip...

ach, tolik idealismu mi tahá v básni ušima... stříhám... neboooj ;-)

A já mám skvělý nápad! Ten dort se nezkazí... Tohle je pasáž, která mě zaujala. Je vidět, že to myslíš upřímně, procházka s tebou v ušeptané aleji by mohla být ale mnohem hezčí, než jí dokázala naznačit tahle báseň. Opravdu si myslíš, že nám ten život kdosi dal? Nechceš o tom zkusit ještě přemýšlet? Nenabízím jinou odpověď, jen provokuji. Zkus se procházet ve svých vlastních botách, neopakuj názory, které ti někdo od dětství vštěpoval. Pak dojdeš nejspíš k tomu samému, ale tvá cesta bude svítit diamanty. Piš dál. Ta alej tě stále vábí, viď? :-)

fortune...Já...já TI nerozumím...nic neopakuju...napsala jsem to ve vlaku...brzo ráno, když vycházelo slunce...a silně to na mě zapůsobilo...uvědomila jsem si cenu toho všeho. A...asi bych to neměla říkat,ale...to,co´s řekla mě lehce zranilo. Samozřejmě Ti ale neberu Tvůj pohled na věc..cítíš, jak cítíš, to já nemůžu a nechci měnit.

To mi nikdy nenapadlo, zpívat si s životem... Naštěstí pro oba ;-).

Tomu nerozumím... tak krásné je žít a zpívat si s životem... a pak lehce zraní text vybízející k přemýšlení? To jsem myslel, že je ta životní radost na pevnějších základech... Sorry

Wopi...mě jen mrzí, že lidi nejsou čistí a nepřijímají čistotu ostatních...že polemizují, pochybují, převracejí myšlenky jako písek lopatou a půlka jim ho po cestě stejně vypadne. WOpi, já to mám hluboko v sobě. Život miluju a pevný základ rozhodně mám, jen nerozumím tomu, PROČ ostatní pochybují, převracejí, sypou...chápeš mě?

S tím- nejsou čistí---to jsem přehnala, samozřejmě...jen mi jde o to, proč je tu ta potřeba nepřijmout jednoduše duševní stav a myšlenky druhého a nějak je oslabit, poničit atp. Proč nenechat jedinci,člověku, komukoliv prostě jeho city a ne říct- to TI někdo řekl- to není z Tebe. TO přece není pravda...

jo, jsem to já. tip

Milá Bhati, rozhodně nemám v úmyslu zraňovat tebe. Spíš jsem chtěl trochu zranit tvou báseň. Je dobré, že se proti tomu bráníš. Bylo by také dobré, kdyby ses nebránila. Nejde o to, že bych nerespektoval tvé vidění, tato modrá okénka jsou ale určena pro kritiky. Netvrdím, že "to není z Tebe". Ve skutečnosti to z tebe je. Co jsem psal, mělo naznačit, že je možná dobré někdy udělat kromě ztvárnění svého krásného prožitku krok ke čtenáři, aby i on jej měl tak krásný. Tvůj prožitek je jedna květina a tvá báseň je druhá květina. Pro tebe. Čtenář ale může vidět jen navoněný měchýř. Žádnou květinu. Chybí mu citové pozadí, ze kterého jsi do básně přenesla jenom slupku slov. Tvé básně mě hodně zajímají, proto zde píšu. Taky mám pocit, že je v nich hodně čistoty. Jde mi o přenosnost prožitku pomocí tvého textu a k tomu mám připomínky. Dovolíš mi je alespoň zde na neutrální namodralé půdě kritik? :-)

Ach Danny...díky...ani nevíš, jak moc...

Fortune...samozřejmě...ale...nezraňuj. Znělo to jakoby promluvil Pán tvorstva...a to nemyslím zle,ale upřímně..vnímala jsem to tak. Mír?

:-) Ale vždyť JE mír. Povídáme si o básničkách. Máme je oba rádi. A na sebe se přece nemračíme. Myslím, že se máme taky docela rádi, ne? :-)

Ale ano... já se taky někdy chovám jako dítě. A někomu to navíc sluší. Bhati, chápu, taky je mi zle, když mě někdo nepochopí a "zkritizuje" mi básničku tak, že můžu psát znova... Ale ty opravdu můžeš sdělit víc! Jinak... jinými slovy, než že se dozvím, že život je krásný... Bhati, já to vím, i když si to skoro nikdy nechci přiznat... Ale moje srdce potřebuje víc, než tento holý fakt... I kdyby mě měla probrat pořádná facka! :) Mimo jiné... proto čtu básně. A mimo jiné... proto i ty tvoje! :-) (a nemrač se ;-)) znáš to s tím životem... ;-))))) no táááák!

Fortune...no comment...:-* kafka...Někdy CHCI mluvit jednoduše a nezamotávat se do básnických obrazů...ale dík za ohlas. Pro mě je skvělé, že to vzbudilo emoce! Pa...

no comment...:)))))...proč život všichni vykreslujou jak procházku po rozkvetlé louce???...život je jinej, problémy, jídlo, sex, láska, práce, škola, nenávist, tramvaje, silnice, les, dům atd.... ....chtěl bych vidět nějakou poezii o realitě... :))))...doufám, že mě za to nerozkoušete..:)))))

Climaster: KOUS KOUS KOUS!!! Podívej se na jiné mé básně, pak suď celek..:-) KOOOOOOOOOOOOOOUSSSSSSSSSSS!!! bUDEŠ rozkousanej na cucky!:-)))

kupa optimizmu nikdy neuškodí-teda aspon´ nám típkům ne

já to nemyslel vůbec osobně...jen, když jste se tady bavili o tom životě...tak celkově...o.ka kouknu....

Ale broučku...vždyť já se jen směju..no...:-)*

)*

Bhati myslím že kafka má pravdu. Nic proti optimismu, jenže když jsi Básnířka měla bys najít i pro "prostě radostné sdělení" nečekané obraty, asociace, pohledy, něco co čtenář nezná a nečeká. Prostě chybí tomu okouzlující jiskra, která se ti jindy daří.

Neviem načo toľko kecov. Je to krátka, krásna a jasná vec, ktorá vybehla priamo z prstov. Napísaná na jeden záťah bez zbytočného špekulovania. Páči sa mi to.

sidi: A co...západ slunce,když vychází... To třeba nemá jiskru??? Přímá řeč nemá taky jiskru? Personifikace, atd...

ani zapalovač někdy nemá jiskru... ani svíčky Bosch v osmiválci někdy nemají jiskru... ani já dneska nemam jiskru... ale stejně vám jednou zazpívam, abyste věděli, zač je toho loket :-))))))))))))))))

Wopi, koukej mě vzít s sebou ale... :)) a ať to má jiskru!

Líbí se mi. Za dynamiku myšlenky Tip

Bhati, "slunce", "západ", kouzlo malířem namalovaného zátiší taky nespočívá ve džbánu a ošatce s chlebem, ale v jejich kompozici či ztvárnění. - Západ slunce jako takový nikdy není kýčem, ale pokus o jeho umělecké zachycení skoro vždycky. No a mě tvůj pokus o popis toho krásného přijde příliš povrchní, řekněme takový apelativní, propagační.

Jooo tak nejak to presne citim ja, a jeste krasnejsi kdyz tim zivotem nejdes sam/a... Krasne lehke versicky...

Tak s prominutím, ale ten dort je tam naprosto děsnej...ten mi to naprosto zkazil:-((

Jeví se mi to hodně dobře, v podvečer optimistické nakopnutí, za které dík. Navzdory básník zpívá !* :)