Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChrbtu
20. 05. 2009
4
3
1681
Autor
HenryP
Často ti napadá,
že je ešte stále mnoho vecí
vhodných tvojho dotyku,
že každý škrabanec
ťa vlastne robí slinejšou
a že je skvelé,
že za každým kamenistým vrchom
nájdeš ešte väčší.
Nikdy ale,
sa zrazu otočíš
a vidíš,
že na slamenej šnúrke
ešte stále
ťaháš dreveného koníka.
Hoci sú jeho kolieska
už dávno beznádejne rozmlátené,
zúfalo sa ti
usiluje nazrieť do zreničiek,
príliš slabý,
aby im ešte niečo vyčítal.
3 názory
celkovo fajn..ale v prvej strofe je tusim preklep "vhodných tvojho dotyku" namiesto hodnych? a "ťa vlastne robí slinejšou" miesto silnejšou..dalej nerozumiem zaciatku druhej strofy "nikdy ale; sa zrazu otočíš".. inak mi sedi do momentalnej nalady..
Možná to je tou Slovenštinou - nevím - ale text sám o sobě je hluboce melancholický a celkový dojem je velmi dobrý.