Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kolemjdoucího samota

21. 05. 2009
6
3
1540


Leží si celé věky tak trochu bez názvu,

bez starosti a bez vědomostí.

Jak mohyla, spíš jak kurtizána jest dominantou,

někdy v ulici, někdy nashledanou.

Moří záliv svojí noční barvou,jistě spoře oděnou,

ale už bez rýmů a ptačích sonát.

Sem tam ale cestuje nalehko- pár lučních květů

a cizokrajný prach z jiných světů.


Leží si celé věky tak trochu bez názvu,

bez starostí a bez vědomostí.

A paprsky dál cupitají a konkurz na ní není,

a konkurz stále není.

Pluje si dál, bez možnosti si vybrat směr,

kormidlo ztrouchnivělý, oceán vylitý.

A tak brouzdí krok sum krok, a hop a skok,

až vlastně kde je, neví.


Leží si celé věky tak trochu bez názvu,

bez starostí a bez vědomostí.

Kus kamene a bronzový štítek,hrany tupé a ostří měkké,

nic víc už z ní nezbylo, a vlastně tuze malý smítek.

Kam s ní,když ani ona sama neví,bez očí a lidských věder,

natož vidět jí, při pouhém světle svíček.

Tak dál leží si ve své samotě,čistotě a rozbitě



….náš kus života nehybně


3 názory

literárně nijak, ale citově k autorovi, stačí?

Alela
10. 11. 2009
Dát tip
někdy v ulici, někdy nashledanou - moc pěkný, i nápad je úžasný;) a kolik z nás kus svého života pohřbí... I když verše nejsou vázané a nečtou se s lehkostí - možná je to důvod, život taky takový není, prostě dávám tip* ;)

Miroslawek
25. 05. 2009
Dát tip
A čím je verš vlastně vázán?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru