Ještě umím panáka

děkuji

zaujalo.

líbí se mi část s ostnatými slovy a závěr v podobě zavřených dveří

děkuji :-)

Tohle je pěkné, tip. :)

Narazil jsem náhodou... Pěkné... A blízké. Posílám v protisměru (z loňska):

Skákací panák u psycholožky

Kříženec bez kříže,

míšenec člověka s členovcem.

Sám, socha bez hmoty. Tak už mě polituj!

Spláchni mne přívalem deště

                jako to nedbalé

motýlí gesto.

Krutá, teď roznožíš; a já

ucítím podrážky tenisek

– špendlí mi k chodníku zápěstí!

Co když jsem spasitel, říkám jí.

Ona jen snožmo a přes hrudník

do kruhu načrtlé hlavy…

Otče náš,

ty jsi mě na chodník načmáral křídou.

Radši být čárový kód

                        na boku kostičky másla,

v rozkroku překrásné paní,

než tyhle kontury rozpité mžením.

Na stránce z asfaltu,

           na zádech ležérně rozečten,

spoutaný Sisyfos…

Chřestil bych krovkami, anebo řetězy,

klidně i významy.

Co si však počít se strašnými příběhy

o raně křídovém dětství.