zranění na duši

Dnes jsi mi vrazil do srdce dýku

Ta rána se nezacelí a já se neuzdravím

dokud bude otevřená

Stál jsi ke mně zády a zřejmě jsi netušil

jak hluboko mě zraní tvůj šíp

To, co od jiných způsobí pouze

lehký úšklebek v mé tváři

Mě od tebe zabilo

Předpověď počasí hlásí polojasno

Ale má duše je zastřena nejčernějšími mraky

A na každém z nich je napsáno tvé jméno

Před nedávnem jsem viděla nejkrásnější duhu

jaká kdy vyšla na obloze mého srdce

Mluvila jsem s tebou a každé tvé slovo

vytvářelo na tom nebeském oblouku

další nádhernou barvu

Nosila bych ji v sobě snad věčně

Kdybys ji dnes nesestřelil

jedinou ranou

Včera jsem tě milovala a dnes tě nenávidím

A oboje celým svým srdcem

Na sinusoidě mých pocitů se neustále pohybuješ

od jedné krajní polohy k opačné

Takže ani graf zemětřesení osmého stupně Richterovy škály

nemá tak strmý průběh

A já stále nevím, co si z toho všeho vybrat

Chci tě a zároveň se tě bojím

Máš můj obdiv i mé pohrdání

Jsi blízko i nekonečně vzdálený

A to vše v jediném okamžiku

Který trvá celou věčnost

Jsem víla i čarodějnice

Ve své moci mám vodu živou i mrtvou

A oběmi tě štědře zkrápím

Někdy si přeju, aby ses stal Narcisem

protože já už jsem víla Ozvěna

A ve chvílích velikého bolu toužím

aby ses mohl zamilovat jen sám do sebe

Ale možná, že už se to stalo

Zabil jsi mé srdce, ale ne mou lásku

Nerozumím tomu, ale myslím

že příště bys měl mířit lépe