Písmák
Registrovat

Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Horský poČASÍ

28. 05. 2009
0
6
1443
Autor
Jan Šuránek

Věnováno Bohuslavu Reynkovi

Domovino má

ty se mně ztrácíš

ty se mně ztrácíš jako den včerejší

ten již uplynul a nebude víckrát znova

slunce zahalují oblaka

 

Čas se mi krátí

pramínky prochází kameny

lesními tůněmi

skalními proláklinami

 

Žil kdysi jeden muž

na statku velikém

spojen neodbytně s přírodou

a svým Pánem Hospodinem

Mistrnost jeho

BOHU k oSLAVě

(nehleděla na poctu hlaholů

vlétla do nočních vánků)

štítila se lidského profánního boje

 

A ty bys z domova od krav utíkal!

Přečíst později Dílo do oblíbených Autor do oblíbených Další dílo autora Nechci Avíza
Seznam tipů Seznam oblíbených

6 názorů

Jan Šuránek
30. 05. 2009
Dát tip
Vaud: Kr¨ávy prosím nejsou žádná metafora nebo přenesené pojmenování. Děkuji :-)
Toscana
29. 05. 2009
Dát tip
Vaud: :o)))))))))
Vaud
29. 05. 2009
Dát tip
To se Reynkova zena a tchyne poslednim versem mozna trochu urazi...
Aviem
29. 05. 2009
Dát tip
protože Reynka znám, moc mě to nebere moc patosu.. on byl spíš důvěrný vypravěč.. a oprav prosím tu chybku v prologu je Reynek, ale Reynkovi..
Jan Šuránek
28. 05. 2009
Dát tip
Poslední verš dává smysl jen tehdy, když to pochopí jen ty nejnevzdělanější. Je to podstat vzniku celé vlastní básně. Celá báseň je nikoliv hymnem, ale postilou, která míří k autorovi.
Toscana
28. 05. 2009
Dát tip
utíkej zpátky ke gramatice! "ty se mě ztrácíš" - 3. pád - komu = MNĚ! Poslední verš mi tam poněkud nedává smysl, a to se fakt snažím to pochopit.
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru