zapomenutí /oni/

kéž bych ji potkal v karlíně

koukáš taky
na mraky
...
hodilo by se dodat
jak mockrát jsem
chodíval
po večeřích
do hlupákovů,

koneckonců sirény
hovoří myslím jasně

prozatím se rozplývají
v lehce nugátovém přelivu
/v této situaci se dá hovořit i o vlasech/

-prorážení hrdla,
podoba vrtáku
/stále o sirénách/

...............

už jsem myslím říkal, jak se
mi zdá stále ten stejný sen

o lucii, která je nekonečně vratká
a bez otázek nekonečně krásná,

což se dá celkem obstojně spojit i s živou
dívkou, ale

/popis/

dřevěná kavárna
černý vlasy, oči.
katolička


prostě se ani
v tomhle krásném dubnu
neuvidíme

---