Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLáska
01. 06. 2009
0
12
611
Autor
Meeee
Láska
Láska je náplast, láska jsou slova
Ač prázdná či plná říkám je znova
Láska je lék, láska je věta
Bojím se, má právo veta
Láska je bolest, láska je strach,
Co i v životě dá králi mat.
Láska jsou slzy, láska je smích,
Z něhož nejeden hlupák zpych.
Láska je květina, láska je včela.
Bojím se úplně někdy i zcela.
12 názorů
pravdepodobne jde o zacinajiciho autora ..zkousi se realizovat..proc ne?..je to jeji vyjadreni, rozkouka se, neco si tu precte, procitne a odejde...
...a nebo se zorientuje a vydrzi, nauci se, rozpozna wocogou a zjisti, ze laska je neco uplne jinyho!
Pišta_Hufnágl
02. 06. 2009
V tom případě zůstalo pouze u inspirace...máš Ty ale fantazii, že Ti ta spojitost došla, bo v tomto novém tvaru? je Nezvalovo neznatelné skoro a dokonale zapadlo do zbývajícího textu.
raja - láska je motýl, láska je včela, láska je růže hozená do kostela - vidím to na inspiraci u Nezvala (Manon Lescaut). Ovšem tohle vidět Nezval, tak se v hrobě obrací takovým fofrem, že by mohl dělat ventilátor na nebesích...
Čím dál častěji se tu objevují dílka plná srovnávání lásky/nenávisti/čehokoliv s čímkoliv, přirovnání až člověk valí oči z důlků. Kdyby alespoň každý druhý řádek navazoval smyslově na ten předchozí, bylo by líp (vzorem byť dejmetomu první verš,).
Někdy je míň opravdu víc. Rýmuje se to sice, ale klišé typu věta - veta, slova - znova by neměl používat ani perfektní básník dokonce ani jako výstřelek.