Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Báseň

04. 06. 2009

1084

Autor

Martulle

Můj život

Má smysl můj život??

Letím jak letadlo, kde není pilot.

Pořád dolů a dolů,

a zem je daleko na sto honů.

Štěstí mě potká málokdy,

většinou to bývají blbé náhody.

Smutek mě provází už hodně dní,

jen mí nejbližší to ví.

Ale i těch přátel mám málo,

u ostatních se mi to jen zdálo.

Dva lidé jsou v mém srdci,

nejsou tam ale žádní kluci.

Ano, kluci ničí mě den co den,

samota se mi stala osudem.

Hodně jsem jich měla ráda,

skončilo to u kamaráda.

Nemám proč jít večer spát,

o lásce si můžu nechat zdát.

Proč ráno vstávat, nač??

Pokaždé přijde jen další pláč.

Ve škole už si nudou kreslím,

že hezky kreslím, si ale jen myslím.

Hloupější jsem čím dál víc,

nakonec ze mě nebude nic.

Doma slyším jen řev,

vadí jim i můj zpěv.

Udělej to a táhle to,

není jim mě ani líto.

Nemůžou vědět jak mi je, co cítím,

málokdy je taky vidím.

Mladší bratr, starší sestra

po klidu je pak jen veta.

Nevím co mám dělat,

snad nikdy nebudu moct milovat.

Co se svým životem si počít,

nejde si to jen někde přečíst….

4 názory

Jsi o něco málo starší jak já a tak vím, že napsat dobrou báseň v tomto věku stojí značnou námahu. No vlastně řeknu to takhle... máme méně prožitého a slovní zásobu přeci jen jinak rozsáhlou, ovšem pokud tě baví psát a budeš psát dál, tak jednou nad těmi rýmy vyhraješ a nebudeš se za nimi honit, ale ony k tobě budou přicházet samy.