Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBáseň
04. 06. 2009
0
3
1054
Autor
Martulle
Bolest
Kladu jednu nohu před druhou,
ani jedna neví kam půjdou.
Tápu ve tmě kolem sebe
a přitom myslím jen na tebe.
Na tvé oči, křivky těla,
tak strašně moc bych je mít chtěla.
Toužím dotýkat se tvé hebké kůže,
toužím cítit mezi námi plátky růže.
Tvůj úsměv letmý, sladký jako med,
stačí k tomu abych roztála jako led.
Ale ty necítíš to co já,
nevíš co to pro mě znamená.
Musím sedět vedle tebe celý den
a myslet na to, že to není sen.
Sen ve kterém mi lásku oplácíš,
sen ve kterém to že miluji tě víš.
Nemám jinou možnost než snít dál,
své sny, kde jsi můj král.
Však zbývají jen dva měsíce
a potom už neuvidím, neucítím tě více.
Nevím, nechápu tvé chování,
do rozpaků mě jen uvádí.
Nejradši bych stále s tebou byla,
proč nemůžou splynout naše těla?