PROSBA...

Napsal jsem mu na CHat úpěnlivou prosbu:

Klid je příjemný chlapík, ale nuda je jeho sestra.
Voltaire.
K tomu, abyste žili svobodně a se štěstím, musíte
obětovat nudu. Není to však snadné.
Chlapec připustil, že se nejenom nudil jako nikdy
předtím, ale zjistil, že se nudí.
Jen hloupí lidé se nudí. je nutné nenávidět nudu
a hloupost, tak jako všechno zlo na světě!
Zvídavost prodlužuje život a co se nedá zničit, je
myšlenka!
Ale dost citátů...

Svět má neomezené možnosti dopouštět se běžné krutosti
a pyšnit se svou nudou - snobismus, povrchnost, mnohé
tv pořady, reklama, kýč, bulvární tisk, atd.

Nezapomeń na krásu duše a něhu srdce!
Na velké umění a šepot vlastního podvědomí!
Nacházej krásu, kde ji nikdo nevidí, žíj, abys mohl
vyprávět...
Vidět paprsek sluníčka, paprsek naděje...
Slyšet hlas přírody...
Měj na paměti duševní zrání a ryzost srdce...
Své hudební nitro nech zpívat a měj v srdci hodně
místa...

Bíša Tě prosí, změň to své nevhodné motto...

Motto bylo změněno!

Dosti jsem se začal stydět! Já, který je proti
káravému mentorování, který tvrdí, že výchovné
je chválit, mu napíši tyto řádky!
Přitom chlapec se dobře učí, má mnoho zájmů:
Hudbu, sborový zpěv, sólový zpěv, hru na klavír ( ZUŠ ),
Statování v divadlech, pěstování rostlin, chov
zvířátek, různé sbírky, rybaření, zajímá se o
historii, dějiny umění...
Kde na to vůbec bere čas, nemůže se nudit!
A napíše si takové motto, které nemám rád...

Byl přijat na konzervatoř...

Později mi řekl, že jsem pro něho jako
otevřená kniha a mně zvlhl zrak...