Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOsud je můj
11. 06. 2009
4
6
1662
Autor
Marlav
osud je můj
a já jsem jeho
nelehám na stůl
a někdy pojím
i kdejaký lůj
venku je větřík
i nepříjemný chlad
to vše je osudu dění
osudu hlad
osud je pocestný s tornou
má ji pro všechny prostornou
tobě nadělí s veškerou pokorou
ke mně jde chůzí nemotornou
a když se mi chce ukázat mu pysk
chápu, už vím nemusí z toho být zisk
osud je pyšný
pyšný v buřince šarlatán
někdy má svatozář
onehdy kopyta
tak co naděláš?
a já jsem jeho
nelehám na stůl
a někdy pojím
i kdejaký lůj
venku je větřík
i nepříjemný chlad
to vše je osudu dění
osudu hlad
osud je pocestný s tornou
má ji pro všechny prostornou
tobě nadělí s veškerou pokorou
ke mně jde chůzí nemotornou
a když se mi chce ukázat mu pysk
chápu, už vím nemusí z toho být zisk
osud je pyšný
pyšný v buřince šarlatán
někdy má svatozář
onehdy kopyta
tak co naděláš?
6 názorů
Na osud nevěřím.
Mimoto, druhá strofa je, jak to říct nepateticky, až moc zrýmovaná, nehledě na "tornou, prostornou, pokorou, nemotornou".
Pro mě má největší hodnotu báseň, kterou si lze vysvětlit po svém, když je to taková malá šifra, takový pohled do cizího světa autora, ale každý máme jinej svět, svůj vlastní. Dávno skončily doby kdy se psalo podle předepsaných rytmů a slok, možná by dneska měl každej vidět v básních svůj vlastní smysl, svůj svět, mám pocit že aspoň z malé části, to vidíš jako já. Díky ti za to.