Všední den

Oči hoří nenávistí,

pěsti vztekem zatínáš,

nejradši bys všechno zničil,

nespíš, i když usínáš.

Únava tě deprimuje,

naštval tě už celej svět.

Zakroutit tak všemu krkem!

Už je pozdě, je to teď.

Nevíš, co máš dělat první,

zastavit se nemůžeš.

Čas, který jsi dříve ztratil

znovu užít nemůžeš.

To cos dělal, bylo špatně,

to co budeš jak by smet.

Zakroutit tak všemu krkem!

Už je pozdě, je to teď.

Ten kdo úsměv posílá ti,

ten tě sejme za rohem,

postavíš se, otřepeš se,

oplatíš mu útokem.

Jeho tělo zkrvavený

ohodnotíš úšklebkem.

Zakroutit tak všemu krkem!

Nepomůže, zkoušel jsem.