Zastávka

ZASTÁVKA

ROZTMÍVAČKA

1 EXT. AUTOBUSOVÁ ZASTÁVKA – DEN

HUGO a spousta dalších dětí zaplňují tradiční autobusovou zastávku, která se nijak neliší od spousty ostatních ve městě.

Do přídavného pruhu, určeného pro autobusy, přijíždí jedno auto po druhém, to jak si rodiče přijíždějí pro své potomky, kteří se obtěžkáni zavazadly ženou na zadní sedadla automobilů.Dětí ubývá, jen Hugo zůstává sedět, hraje tetris na levném čínském přístroji, a smutně pozoruje každou spokojeně odjíždějící rodinu.

Nakonec na zastávce zůstává Hugo sám.Sledujeme jeho palce zuřivě tlukoucí do tlačítek hracího přístroje, OZÝVAJÍ se monotóní zvuky a melodie.

Čas ubíhá, kol projede snad milion aut, slunce se skrývá za horizont.

2 EXT. AUTOBUSOVÁ ZASTÁVKA – ZÁPAD SLUNCE

Hugo schovává svou hračku do kapsy u bundy, smutně se rozhlédne a schoulí se na úzkou lavičku.

3 EXT. AUTOBUSOVÁ ZASTÁVKA – DEN

Hugo je opět ponořen do své hry, kolem projíždí vozy, ale žádný nezastaví.

Oguh

Oni nepřijedou.

Hugo se otáčí vlevo za zdrojem hluku a všímá si Oguha, jak sedí vpravo od něj schovaný horní polovinou těla za staršími novinami.

Hugo

(nasupeně)

Říkal jsem ti, ať se

nevracíš.

Na malou chvíli nastane ticho.

HUGO

Přijedou.

Oguh vykoukne za novinami a hodí po Hugovi rozlobený pohled.

OGUH

Na, přečti si to!

   Podává mu novinový výtisk.

V ZÁBĚRU je vidět titulek jednoho z článků, jež hlásí, že manželé zemřeli při vážné autonehodě.

HUGO

Nechci to vidět.

   Soustředí se jen na svou hru.

OGUH

Jak dlouho tu chceš

ještě sedět?Musíš si

připustit pravdu a jít

dál, Hugo.

Hugo ho nevnímá.

OGUH

Nechtěli by, abys

takhle skončil.

Hugo zuřivě mlátí do kulatých tlačítek.Oguh mu hračku vystřelí z ruky na chodník.

HUGO

(vykřikne)

Co to děláš?

Vrhne se pro přístroj a vrací se s ním na lavičku.Hladí ho rukou a něco mu šeptá.Pak promluví směrem k Oguhovi.

HUGO

(zvýšeným hlasem)

Na ten nesahej.

Je od mámy.

Oguh si jenom odfrkne.

HUGO

Běž pryč.Nemám tě rád.

Oguh zmizí jako duch.

4 EXT. AUTOBUSOVÁ ZASTÁVKA – ZA STMÍVÁNÍ

Ulice jsou prázdné, světlomety aut se nemíhají silnicí, svítí jenom pouliční lampy a okna několika domů.Hugo je ponořen do hraní, do lámání dalších rekordů.

OGUH

Vzpomínáš na davátý naro-

zeniny?

HUGO

(s úsměvem)

Hrozně jsem si přál toho

novýho robota, co měl soused.

OGUH

Ale nedostal jsi ho, že ne?

Hugo zavrtí hlavou.

OGUH

Život prostě vždycky

neběží podle tvých

představ.Taková změna

směru tě může zocelit,

když jí to dovolíš.

Když se smíříš s tím,

že nepřijedou.

Hugo vyskočí na nohy.

HUGO

Přijedou!Přijedou.

Objeví se světlomety přijíždějícího auta.Hugo se zarazí a sleduje zdroj světla.Když zastaví automobil před zastávkou, je si Hugo jistý, že to nejsou jeho rodiče.Svěsí hlavu.Z auta vystupuje mladá ŽENA.Něco se zasmáním řekne ŘIDIČI, ale nestihne zavřít dveře.Před ní se objeví velmi nervózní ZLODĚJ aut.Míří na ni pistolí.Mírně se mu třese ruka.Žena je vyděšena.Hugo to pozoruje schovaný ve stínu zastávky.

ZLODĚJ

(k řidiči)

Vystup si, dělej.

Řidič vystupuje z rukama nad hlavou.

ŘIDIČ

Jen klid.Vemte si

to auto.

ZLODĚJ

(roztřeseně)

Kde sou klíčky?

ŘIDIČ

V zapalování.Jsou

v zapalování.

ZLODĚJ

Dobře.Velmi dobře.

Vypadni od toho auta.

Řidič couvá.Zloděj si všimne Ženy, která se snaží rukou namačkat číslo do mobilu.

ZLODĚJ

Hej, co máš v tej kapse?

Žena ihned přestane.

ŽENA

Nic, nic!

ZLODĚJ

(křikne)

Vyndej to.

Od zastávky se OZVE jednoduchá melodie.Zloděj reflexivně vystřelí tím směrem několik ran, Hugo dělá jeden krok vpřed a vpadne postřelený na světlo, melodie stále ZNÍ.Zloděj prchá, Hugo umírá.Do přídavného pruhu přijíždí auto.Světlomety osvětlí Hugův obličej, ten vykulí oči.Pak se otáčí na Oguha, který stojí kousek od něj.

HUGO

(radostně)

Říkal jsem ti, že

přijedou.

V záři světel se objevuje Hugova MATKA.

MATKA

Pojď domů, Hugo.

Hugo vstává a jde k ní, obejmou se a Hugo si sedá za sedadlo spolujezdce.

ZÁBĚR na Oguha, který sbírá ze země Hugovu hračku a tlačítkem on/off ji vypíná.Displej zhasne.

ZATMÍVAČKA

KONEC