Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřed ruinami
11. 09. 2001
13
0
2324
Autor
Vio
Bourám se
ze zdí svého srdce
venku prší
ne
jemně mrholí
podzimně chladivý povzdech
s úlevou
odevzdávám se prostoru
před ruinami nás dvou
za klecí mých citů
zbývá jen nabrat dech
a na křižovatce neváhat
všechny ulice nejsou stejné
možná jen na pohled
tak vypadají
jako den za dnem
zůstávám já
stát přede dveřmi
vyšel jsem ven
nebo vcházím dovnitř?
stojím
jen se pohnout
jen
jít
dál
ze zdí svého srdce
venku prší
ne
jemně mrholí
podzimně chladivý povzdech
s úlevou
odevzdávám se prostoru
před ruinami nás dvou
za klecí mých citů
zbývá jen nabrat dech
a na křižovatce neváhat
všechny ulice nejsou stejné
možná jen na pohled
tak vypadají
jako den za dnem
zůstávám já
stát přede dveřmi
vyšel jsem ven
nebo vcházím dovnitř?
stojím
jen se pohnout
jen
jít
dál
aniž bych chtěla zlehčovat navozený podzimek... domnívám se, že herda to zad ledacos spraví... přinejmenším tě posune o pár kroků dál...*
Konstantinidisová
11. 09. 2001
No jo když nejsou střepy je aspoň suť! Nezklamals, zase blábol :o)))
Na ty klíče bacha!!! :o))