Srdce mý

Na dlaň své srdce si dám

a pořádně se na něj podívám.

Je tak rudé a tak teploučké,

tak malé, tak maloučké.

A v tu chvíli, kdy schovat si jej chystám

do něčí sítě beznadějně padám.

Srdce mý si někdo drze vzal,

aniž by se mě slůvkem ptal.

Zbyla mi jen prázdná opuštěná dlaň

a nic, co dala bych naň.

Zmateně se rozhlížím, kam podělo se srdce mé,

Je pryč, zašeptám si s lítostí sama pro sebe.

Snad pro příště už budu to nebezpečí znát,

že na svý srdce pozor větší si mám dát.