Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa konci náměstí
21. 06. 2009
13
16
2389
Autor
nostalgik
Kde davy tuhly v gestu adorace
i vítězství se skryla za chorál,
je schodiště. Tam s nadějí jsem stál
a historie vešla do paláce
Kamenným je svědkem s kopím vládce
mé vzpomínky za kružbou balustrád
Ten vrátit čas, pak žití vzdám se rád,
květino, stíněná na zahrádce
kam radost slunce zrak svůj neobrátí
přes paravany zakázaných her
V soumraku slov žití běh se krátí
jen planý země pruh při úvrati
jsi, vzpomínko, můj stálý cíl a směr
marných jízd s fábory na oprati
16 názorů
Marcela.K.
21. 06. 2009
Diano a Jano, dík za pochopení... Do prologu jsem chtěl dát "Sonet o pravdě a lásce nevítězící..", ale vaše komentáře dokazují, že by to bylo zbytečné.
Marcela.K.
21. 06. 2009
...ty schody, Marcelko,
nahoru vystupujeme s nadějí,
dolů nás provází zklamání...
Moc hezká, báseň, i mě zaujala slova "adorace" a "balustrády"... nevím proč, ale atmosféra básně mě dostala do Itálie... díky a TIP
Moc krásná báseň! Dojímavá i vznešená. T****
Pozn.
Nejlíp na tom prý je,
ten, kdo v krytu zůstal,
když vcházela k nám historie.
(Často je to hrůza!)
:-))*