Ústafní báseň

Jednou jeden žáček
(jmenoval se Ptáček)
končil školu základní
a chtěl jíti na střední.

Po úmorném přemýšlení,
která škola pro něj není,
přišel na to překvapení,
že nejlepší uplatnění
má technické zaměření.

Takže svoji přihlášku,
úhlednou velice,
odeslal do ústafu
SPŠE Pardubice.

******

První školní týden
Ptáček se divil jen
Probral totiž látky
jak za pět let zpátky.

Byl holt v první (e)F
a kypěl v něm hněv,
když učitel Neff
(třídní první (e)F)
sál mu denně krev.

Po měsíci na ústafu
je zdrcen velice.
Myslí na sebevraždu,
žit se mu už nechce.

******

Život v něm však převládá
=> sebevražda odpadá.
Jediným toho důsledkem
je, že se stal notorikem.

Každý den, když škola skončí
do hospody rázně kráčí.
Pivko si tam dáti ráčí,
po tom se všechno zdá lepčí
a to mu k životu stačí.

Ke konci roku školního
však dostal klepec.
Totiž rázu chemického
má dělat repec.

******

Reparát udělal,
studovat bude dál.
Druhý rok se podaří,
z chemie má za čtyři.

Ale v minulém školním roce
nastala v mozku deformace,
skoro pořád se mu teď spát chce,
jak po kousnutí mouchy CC.
K tomu mu však slouží lavice.

Se závislostí na alkoholu
a o prázdninách fyzice
má pořád tu stejnou starou školu
i v třetím studijním roce.

******

V pololetí třeťáku
má to všechno na háku.
Ve vízu jsou samý Nka,
rodiče snad klepne pepka.

On je však furt v klidu,
má svoji hospodu.
Nedává si sodu,
ani dobrou vodu.
A straní se lidu.

Jestli dodělá tu školu
je ve svitu měsíce.
On však nosí hlavu vzhůru,
tak mu držte palce.

******

Už jsme skoro na samém konci.
Budete se moct vrátit k práci,
kterou jste předtím dělali
a u které jste nespali.

A jestli se vám zdá,
že není náhoda,
když Ptáček vypadá
jako jeden Danda.
Tak to není pravda. :-)

Na závěr vám všem přeju,
ať vám chutná slivka,
více štěstí ve studiu.
A hodně moc pivka!