Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seI ty? Brute ?
02. 07. 2009
5
5
1340
Autor
apatie
Na stole mi přistála ranní káva. Jarmila se nenamáhala nic zastírat a mrskla po mně panoramaty svých tvarů.
"Dnes by to šlo, dnes mám chuť na bůček." povídám jako by nic, směrem k monitoru.
Jarmila je naše děvče pro všechno, což není až tak důležité. Tedy ve vztahu k bůčku.
Čerstvá čtyřicátnice ze zásady svobodná, bez závazků. Možná trochu plnějších tvarů, ale když je umí nosit
tak je to jen ku prospěchu.
"Pozdě králi, jiní byli obdarováni. "
Chuť na bůček. Chuť musí být opravdová. Ta správná. A dnes, dnes by to šlo.
Fakt nevím od koho se to naučila, ale už před necelými dvaceti lety "věděla".
Když jsme se tehdy poprvé milovali u ní v bytě, přistál na stole bůček, čerstvej chleba a víno.
Cpala do mně energii a hned si ji i brala.
Chuť na bůček mně přepadala párkrát do roka. Chuť musí být opravdová. Pak to stojí za to.
A Jarmila to věděla. A pečlivě si vybírala. Jak to na nás chlapech poznala, že zrovna teď je ten, nebo ten, vyprahlej,
že zrovna teď potřebuje promazat ? A my to na sebe věděli. A my si nezáviděli. My to soukolí prostě sem tam
u Jarmily promazali.
Dnes by to šlo. Dnes mám tu opravdovou chuť na bůček.
No nic. Není vždycky posvícení.
Dal jsem s chlapama po práci pivo. To je jistota, že po mně doma nebude požadován
opravdu žádný výkon. Potácím se ke kuchyni, kde se ještě svítí. Synek stojí u otevřené lednice a neví čím by se dopral.
"Dej si chlapče. Začals vydělávat, tak si dej."
"Ňák ti otče nevím, čím se napravit. Kde je ten rum? "
"Copááák ? "
" Ále, přecpal jsem se bůčku."
5 názorů
není zač, není zač, klidně poslat avízo dyž seodpovídá a třebas se zas někde potkáme... nooo třebas i u něčeho mýho.. nebo tak..
hehe, to je takový hezký lidovvý, ten refrén s bůčkem je supr stejně jako bůčková pointa.
to - "Dnes by to šlo" mě jen odkazovalo k nějakýmu trapnýmu vtipu a tak se mi to moc nelíbilo, ale proti gustu.
některý věty se mi popravdě trochu těžko, nebo možná snad těžkopádně vnímaly. Nejsem si jistej proč ani jak bych si to představoval, snad nějaká mušky ve stylkistice.
Fakt nevím od koho se to naučila, ale už před necelými dvaceti lety "věděla". - tadyhle třebas, snad to d necelými dvaceti - mi tm přijde nějak divně postavený, trochu mi to brání tomu sezobnout tu povídku jako malinu.
ale stejnak tip dám.