NEBE NAD SOMMOU-40

Poručík Robert Fantes upřeně hleděl na klesající dvoumístný dvojplošník, za kterým se táhla stužka černého dýmu. Jeho pilot se snažil přistát na silnici, po níž jela dvojice vojenských nákladních vozidel. A na ně Fantes zaměřil svou pozornost. Vzápětí provedl ve vzduchu manévr, jímž se dostal nad silnici a záhy sklopil Airco. V mířidle kulometu se mu rychle zvětšoval předek náklaďáku, načež stiskl spoušť. Hlaveň vychrlila proud olova, který dopadl na kabinu vozidla. A o dvě vteřiny později vystřílel zbytek nábojů ze zásobníku do předku druhého nákladního vozidla. Pak prázdný kulatý zásobník z horní části kulometu vyndal a vyměnil jej za plný. Přitom stáčel letoun do strany a po velkém oblouku začal nalétávat ze strany na silnici. Na její jedné straně stál nákladní automobil, který předkem narazil do stromu, druhý vůz stál na silnici šejdrem, přičemž od obou náklaďáků prchaly všema směry postavy vojáků. Fantes za okamžik zahájil palbu a postřehl, jak se někteří vojáci hroutí, zatímco jiní se vrhají do trávy kolem silnice. Nad ní provedl jen jeden průlet, při němž vystřílel všechny náboje v zásobníku. Poté se zadíval dál před stojící nákladní vozidla a uviděl na silnici dosedat F. E.2B. Ve zlomku vteřiny se rozhodl, že také přistane. A tak o chvíli později proletěl nad ještě jedoucím průzkumným letadlem, aby se za okamžik podvozková kola jeho Airca dotkla povrchu vozovky. Rychle vypnul motor a letoun záhy jel setrvačností. A když se zastavil, rychle se odpoutal od sedadla, vyskočil z kokpitu a rozeběhl se k průzkumnému letounu.

„Odmontujte ten fotograficej přístroj a dejte mi blok s poznámkama! Já s tím vodletím za frontu!“ vykřikl a zároveň v postavě pilota poznal nadporučíka Jacka Roltona.

„Ty jeden blázne!“ rozkřiknul se na něho Rolton, přičemž mu hodil malý bloček a poté odmontoval z boku kokpitu fotografický přístroj. To už však Fantes v pravé ruce svíral pistoli, kterou odjistil a čtyřikrát vystřelil směrem za ocasní plochy letounu, kde v dýmu rozpoznal dvě běžící postavy vojáků. Ty se zhroutily a zůstaly ležet na silnici.

„Tady ho máš!“ vyhrkl Rolton.

„Skvělý! Potřebuju, abys mi nahodil vrtuli!“ řekl Fantes, když běželi k Aircu.

„Já se jim pokusím utíct do toho velkýho lesa, co je za tou loukou!“ vyhrkl Rolton.

„Na ty Huny budu ještě střílet!“ pronesl Fantes a současně usedl do kabiny, zatímco Rolton uchopil jeden z listů vrtule. Tu vzápětí roztočil a dvojplošník se rozjel po silnici. Poté Rolton utíkal k louce, na které byl vysoký porost, v němž okamžitě zmizel. To už však po silnici běželi němečtí vojáci, z nichž někteří stříleli z pušek po vzlétající britské stíhačce. Fantes se vznesl několik metrů do vzduchu a hned stáčel letadlo do strany. Netrvalo to dlouho a udělal v nízkém letu nad zemí velký oblouk, na jehož konci viděl před sebou louku. Díky výšce zahlédl prodírající se Němce i před nimi prchajícího Roltona. Zanedlouho rachotil kulomet Airca a někteří vojáci se hroutili zasažení kulkami.

„Tak hodně štěstí Jacku!“ řekl, když odlétal pryč směrem k frontové linii, která byla vzdálená.

KONEC ČTYŘICÁTÉ ČÁSTI