Fragment hledání ztracené paní Třítečkové

Prolog

Zajímalo by mě , jestli v Řecku za Perikla vztahy fungovaly stejně jako dnes. Nebo zda se ve středověku mladý lidi taky scházeli a rozcházeli bez sebemenších pravidel. Asi bychom mohli říct, že Shakespearovi hry jsou důkaz, že se vztahy byl problém vždycky, no o lásce radši nemluvím. A co umělecká katarze? Napsal Marcel Proust svoje veledílo, aby se vyrovnal s neštastnými vztahy? Kdo ví. Myslim, že umění je výtvorem odkopnutých.

Kapitola druhá - moderní

Jedna tečka dělá křena páru teček. Tečka sama mezi dvěma, klepe se. Tři osamělé tečky.  Dvě tečky šikanuji jednu novou. Jedna tečka chodí s druhou, ale spí i s tou třetí.

Sebastian celou noc nespal…Sára si přála vymazat kus paměti. Ten film je dost slavnej. Kdyby paní Sára věděla, že za pár let Sára z přátelství vycouvá, neobtěžovala by se s ní. Sára líbá Sebastiana, ale myslí na Sebastiana. Sára za měsíc odjíždí pryč, Sebastian neví, co má dělat…Sebastian musel odmítnout polibky od Sáry, protože Sára chodí se Sebastianem, který ale zrovna…Sára napsala Sebastianovi 'myslela sem, že budeme jen přátelé‘… Sebastian řikám všem svým kamarádům, co mají dělat…Sebastian je morální krysa…Sebastian nadává lidem do morálních krys…

Klišé: Sebastian,co nikdy nebyl na rande, ale zato je velmi chytrý a pořád čte.

Klišé: Sebastian, co miloval jen jednou a od té doby, na protest světu, je král mezi dívčími stehny.

Klíšé: Sára, co je cudná, nepije a pomáhá postiženým lidem.

Klišé: Sára, co se za večer sblíží s celou hospodou.

Sára si až po dvou hodinách, uvědomila, že pátrá po internetových stránkách firem, co mažou lidi z vaší paměti. Sára se před Sebastianem svlékla, následně svklékla i jeho…Sebastian se běhěm hodiny víc jak šedesátkrát koukl do poštovní schránky.Sebastian musel přerušit objetí, protože Sára chodí se Sebastianem, jenže…Sára byla na něj moc hodná, jenže pak si to Sebastian vykládal jinak , než měl, Sebastian po žádném přátelství se Sárou netoužil, chtěl se vedle ní probouzet…Sebastianovi je se Sárou moc hezky, ale neměli by se dál stýkat…

Klíšé: Sebastian chodil se Sárou, ale už nechodí.

Klíše: Sebastian miloval Sáru, ale už nemiluje.

Klišé: Sára chodila se Sebastianem, ale už nechodí.

Klišé: Sára milovala Sebastiana, ale teď neví.

Sára a Sebastian spolu strávili noc, jenže spolu nespali. Sebastian má pocit, že vztah je jen čekání, na to, až mu Sáru odvede postarší pan podnikatel. Sára ví, že to sou jen kecy. Sebastian je tragéd, a proto ho Sára nemá ráda. Sebastian vzpomíná, že Sára teď a tehdy jsou dvě odlišné osoby. Sebastian zjistil, že každej vztah má období, kdy jediný řešení spočívá v tom, vzít si kecky, kapucu a jít kouřit na skálu…Sebastian nemůže číst, protože každá věc mu připomíná Sáru…Sebastian místo sexu, nahý, utekl z pokoje a později se jí rozbrečel na ramenou…Sára napsala Sebastianovi  'doufam, že zustanem pratele‘…Sebastian mluví o Sáře jako o své budoucí…Sebastian se strašně opil…Sebastian zbalil cizí holku…Sebastian zná jen cizí holky…Sebastian sedí vedle Sáry, nepřemýšlí, nemluví, jen se směje, což je dost klišé…

Tolikrát Sebastian.

Tolikrát Sára.

Ale paní Třítečková je jen jedna.

Tři tečky společně vládnou.

 

Kapitola sedmá – postmoderní

„Ježiš ty naděláš!“ prohlásila má cynická sestra po přečtení.

Je pravda, že holky sou v mnoha věcech necitlivější, ale moje sestra to vždycky přeháněla. Přišlo mi správné rovnováhu v naší rodině napravovat svoji nemužnou přecitlivělostí. Proto teď chodím se Sárou. Když se tak koukám kolem sebe přijde mi, že nikdo nechce být sám. Nebo spíš, že málokdo umí být sám.

„Tak a teď mi prosimtě vysvětli, o kom to je,“ byla navíc i strašně zvědavá.

Každý spisovatel (nebo co to sem) se nerad rýpe ve svých textech. A asi se i dá říct, že kdyby to uměl říct slovy, tak by o tom asi nepsal. Naštěstí ne vše, o čem píšu, vychází z mýho života, tak sem jí odvyprávěl tu neosobní část inspirace. Nejvíce jsem ale rozpitval příběh o tom, jak se můj kamarád místo sexu rozbrečel.

„Ježiš, ty chlapy nic nevydržej,“ nesnášel sem na ní, jak mluví ve frázích.

Mě to přišlo naopak jako dost dobrej motiv. Taková přirozená paralela ke všem těm hedvábnejm samcům, co na nic jinýho nemyslej a lovej po barech pokrytecky cudný, ale nadržený slečny. Přišlo mi to prostě hustý. Já nevim, jak bych si to víc před ní obhájil. Je to motiv, ať si to každej přebere sám, povídám. Nechci bejt uplnej moralista, ale ta přehnáná sexuální kultura mi prostě nedělá dobře.

„Zato ty seš úplnej světec,“ poznamenala Daria.

Nevšiml sem si jí přicházet. Daria se vždycky objevila, když to člověk nejmíň potřeboval. Byla to dobrá kamárádka moji sestry. Neustále sme se dobírali, ale ten její zelenej kabátek…na někoho v tak hezkym kabátku se prostě nemůžete zlobit. Mimochodem stejný má i paní Třítečková.

„A co říká na tu tvoji Třitečkovou Sára?“ starší sestry mají občas pocit nadřazenosti.

Já sem o tom s ní ještě nemluvil. Paní třítečková je hlavní postava mých snů, Sára je tady a teď; paní třítečková je přání, Sára je opravdová, teda tak opravdová, jak může holka, kterou sem si vymyslel, bejt. Moje maminka vždycky říkala, drž se při zemi. A moji kamarádi, na tu nemáš. Paní třítečková nikdy nepozná můj pokoj, si teda myslim. Za to Sára tu může být pořád.

„Myslim, že vám to nevydrží. Ty si opravdovej kluk a Sára je jen někdo z tvejch textů.“

Nechápu lidi, co maj potřebu říkat nahlas věci, co sou naprosto evidentní. Darie to ovšem odpustím, jednak proto, že jí mám rád a jednak proto, že má tak trochu pravdu. Moje maminka si nepřeje, abych se stýkal s vymyšlenejma holkama a Sebastianovi se taky nelíbí, že se jeho Sára stýká s někym opravdovym. A mě se zase nelíbí, že si Sára pořád píše se Sebastianem. Jenže tam u nich v tom maj trochu zmatek. Nikdo neví, kdo s kým je a s kým byl a kdy to všechno skončí a kdy začalo.

„Hele brácho, ty máš, co řikat. Srovnej si v hlavě všechny tvoje bejvalý a vzpomeň si , co bylo před a co je teď.“

Vyjímečně má pravdu i moje sestra. Chtěl bych se jí zeptat, jak je možný, že ty rozchody zvládaj tak rychle. Chtěl sem vědět, proč sou tak zmatený a nestálý. Chtěl sem se jí zeptat, na tolik věcí, ale zrovna teď to nešlo. Prostě ne.

Erik, ten mlčenlivej kluk, najednou promluvil. Erik vždycky říká pravdu bez kudrlinek: „Pamatuješ, jak sis před rokem stěžoval, že tě pořád otravuje. Teď si tě ani nevšimne a ty seš z toho celej špatnej. Dej si facku.“

A tak sem si dal zase facku. Kamarádi byli vymyšlení právě proto, aby vám včas říkali, že si máte místo sebelitování a fňukání raději nafackovat.

„Přeháníš to. Co když se z paní třítečkový stane další Sára? To se jako pak oběsíš?“

Na to fakt nevim, co říct.

„My už musíme. Pa“ sestra s Dariou odešli.

Nesnášim větu, já už musim jít. Sebastian jí dokonce bytostně nenávidí. Skoro jako , nemám čas. Tyhle dvě věty sou asi příčina toho všeho marastu. V mém pokoji je krásně chladno. Fermina Dazová mi poradila systém římského větrání a je to v těhlech dusnejch dnech fakt dobrý. Ještě, že sem jedináček, a nemusím se s nikym o tom hádat. Jenže za ten klid platím samotou. 

 

Epilog

První rok sem seděl u piva s Erikem, zatímco Sebastian spal se Sárou.

Druhý rok sem seděl u piva se Sebastianem, zatímco Erik spal se Sárou.

Třetí rok u piva seděl Erik se Sebastianem, zatímco sem já spal se Sárou.

Letos jsem seděl u piva sám…

Bojim se, co bude dál.

---