Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZlomky života
23. 07. 2009
11
23
4233
Autor
Muamarek
Objevil jsem zlomky, byly o životě,
v čitateli láska nepodobná hmotě,
jmenovatel říkal, rozum všechno spraví,
kdy je roven nule? Když se na něm staví…
Zaprášené zlomky v normovaném tvaru
říkají mi něco, o čem nemám páru,
rozšiřuji výraz o srdce a ruce
v zlomcích historie, v troskách evoluce…
Zlomky plné limit, „nic“ je, nebo není?
„nic“ je nekonečnem? Svět je bez stvoření?
Co bude, již bylo? Něco tu být musí,
co to všechno žene s minusy i plusy…
Možná se vše točí na film, jenž se schová,
nic prý nezanikne – myšlenky, cit, slova,
zaniknou jen světy pod zlomkovou čarou,
duši nevyměníš – máš jen jednu, starou…
23 názorů
zblblýptáček
02. 09. 2009sestricka.slunicko1
28. 07. 2009
Štěpota - jo, to byl skvelej čaroděj, já měl rád Rumburaka - teda chvílema - a pak Blekotu (Filipovský).
Bíša - zdravím,
Marek
Norsko - díky za sdělení Tvých pocitů.
Fuk - vidíš, zkoušel jsem si různé interpretace, tahle mě nenapadla.
Diana - díky, řekl bych, žes pochopila, co jsem chtěl sdělit.
Avox - ano, je to pro tento klub. S tou duší je to tak, že je věčně mladá, máš pravdu, ale je to ta jedna stará :-)))
Indulona - díky.
Posledny - když refrén, tak refrén:
Zlomky života,
zlomky poznání,
kdo se vymotá,
kdo se vymaní...
Zlomky života,
zlomky paměti,
smrt se chichotá
zemské havěti,
láska ale trvá...
Mějte se,
Marek
kouzelné dílko, určitě patří do klubu matematiků... vím jak to myslíš, ale přece mi ta "stará" duše v závěru trochu vadí, duše musí zůstat mladá, i když tělo stárne :-)) */
hrbol jediný
23. 07. 2009
Je to skvělé! Nový zorný úhel na staré pravdy, zajímavý obraz matematického vyjádření a navíc velmi pěkná forma. Rytmus, neotřelé rýmy. T*****