Pardon (omluva autorovi).
Až teď vidím, že že avízo a s ním související komentář přišel odjinud.
Takže oprava:
Pro Negativ:
Komentář je to. Komentář, obsahující konkrétní upozornění na nejasnosti v textu.
Komentář je to. Vítej po půl roce :-)
P.S. Už sis opravil ty zmatené věty?
Částečné odpoledne je něco, co mě překvapuje a fascinuje... a takový věci mám ráda... :-)
Lakrov, tenhle přístup k textu tě musí docela svazovat.
Taky bych se ráda zastala, kdyby to bylo důležité... mnoho toho bylo řečeno, tak jen tleskám...
T*
a to já bych se textíku taky zastal. Asi zajc spíš tý formy. Jaksi taksi osobitý vyjádření a třebas i nesmyslný slovní spojení tvořily z mýho úhlu pohledu mně libou atmosvéru, pocity, který mi vlastně přiblížily to,o čem bylo v textu hovořeno. Jo diskutabilní by mohlo bejt esli tohle omezovat kategorií povídka. Ale textíku fandím, tipoval jsem, hlasoval jsem proń, a líbí se mi, že zbuzuje i takovouhle odezvu.
Tak si myslím, že všem tipujícím muselo snad přeskočit nebo trpí jakousi úchylkou. Nebo je to jenom z horka? Odkaz na soutěž mi padl do oka spíš náhodou a nebýt umístění téhle povídky 'v čele', ani by mě nenapadlo ji komentovat. Takhle zvyšujete úroveň Písmáka?
Následující namátkou vybrané věty zcela postrádají smysl; samostatně i v případném kontextu s ostatními:
...Na chvilku se zamyslím a najednou vím, že v tom nadělení přicházím o rozum.
# V jakém nadělení?
...Toho částečného odpoledne musel D. Negrette odklidit další tři mrtvé Francouze
# Co je to částečné odpoledne?
O smyslu celého textu si netroufám vyjádřit se.
Autor a nevinní avizovaní nechť prominou.
100% souhlasím s Wiskim, dokonce bych to částečně vztáhnul i na pamětníky. myslím, že jsem se něco podobného snažil sdělit panu Proseckému nedávno.
Wiski, souhlasím s tebou, že toho o světových válkách bylo napsáno strašně moc, ale nemyslím si, že by o tomhle období bylo napsáno hodně na písmáku. Neznám ani jednu povídku na písmáku, která by si tohle vybrala. Většinou se všechno, co tu je, omezuje na současnost, popř. na scifi a fantasy. Čili oceňuju rozšíření záběru, na písmák dost netypický, který by přitom měl patřit ke standardním procesů všech nás, co se chceme naučit psát. Jinak s tvým postřehem souhlasím.
Mimochodem, ta mystičnost války a nacismu není podle mě kvůli tomu, že si tu dobu nedokážeme představit, ale kvůli tomu, že přesně tenhle obraz vytvořila pro nás kultura, tedy hlavně film a literatura (a to kultura stvořená lidmi, kteří tu válku prožili). Pokud tenhle obraz chceme změnit, půjde to zase jen přes kulturu, a kvůli tomu je podle mě téma druhé světové války pořád pro některé lidi živé - chtějí vytvořit jiný pohled než ten mysticizující. Shrnuto, myslím, že vzhledem k tomu, co ti vadí na naší představě války, bys neměl odmítat nové věci o válce, ale naopak nad nimi jásat, protože každá nová věc může posunout náš pohled na válku od toho podivně mystického k pohledu zbavenému symbolů, který se snaží mluvit o věcech přímo.
přečetla jsem si ji znovui, když vyhrála - ale pořád ji vidím stejně - nesouvislé útržky, které mi neskládají obraz. nevím o čem to je. někde na pozadí se líhne dojem, že to chce působit, že slova jsou skládaná na efekt a pod nimi není nic, žádný obsah, sdělení - ale neříkám, že to tak je, ten dojem může prostě plynout i z té nesrozumitelnosti a nesouvislosti, díky kterým se jako čtenář prostě nemám čeho chytit...¨
reka - dík za podrobnější rozbor, s těma obrazama máš samozřejmě pravdu.
Moritmer - Povídka měsíce, co jinýho..
Wiski, máš pravdu v tom, že nevíme, jaké to bylo, ale v tom
jaký děs a hrůza, vraždění, střelba, pud sebezáchovy, rozkazy, to všechno lidem převracelo mysli to není tak docela správné. Spousta lidí neměla tušení, co se děje. Lidé nevědli o koncentračních táborech, nesetkávali se s vojáky každý den. Přečti si třeba Po zarostlých stezkách od Knuta Hamsuna. Popravdě my si opravdu neumíme představit, jak si žil nějaký Pepík Nováků z Dejvic nebo Standa Vlachů z Jindřichova hradce.
(hlavně jsem si ale zase připomněl, že vůbec nevím, o čem ten text je)
(chápu, že moje reakce bude ve své strohosti poněkud neadekvátní, ale přijde mi, že si tam ty nacistické uniformy i Hitlera domýšlíš)
Já myslím, že tento text - jako celek - za náhodu považovat nemůžeme .)
nevim, na kolik je styl úmyslný
co říkáš wintře?:))
já osobně říkám, že věřit se má hlavně necelistvým a nejasným věcem.. *
"sledoval otvor v obloze, kterému kdekdo říká vesmír" - tomu já řikám podivnost a to podivnost větší než u ostatní podivných vět, které mi však přijdou ještě přitažlivý
má to sugestivní atmosféru, i když se dost topím v tom, o čem to je. Líbí se mi, že se tu někdo snaží o žánrový text, většina věcí na písmáku je ze současnosti, pak asi fantasy a sci-fi, ale málokdo by třeba napsal povídku o době mezi světovýma válkama. Povídka na mě dýchá nějak tou meziválečnou dobou, možná kvůli tomu experimentování, které mám spojené s tím časem. Bohužel, kromě experimentu za textem fakt nejsem schopný najít víc. Nerozumím tomu. Což u takhle krátkého textu nevadí, vystačím si dobře s atmosférou, u delšího textu by mě to otrávilo.
Jinak text je vystavěn na obrazech, které mi tu přijdou dobré ("prach zinkových dolů do mělkých děr za strážní věží"), někdy mi přijdou prvoplánově nesrozumitelné a až laciné ("Byl nevlídný čas kosých kruhových válců v ulicích, byl čas, kdy stálo za to nežít"). Tip za atmosféru a odvahu experimentovat, což tu nebývá zvykem.
kvalitní prozaický "experiment". hodně mě to vtáhlo a nemám co bych k tomu moc dodal...tip a PM
nesouvislý, souvislý, experimentální a neví jaký eště.. nic konkrétního co bych tomu vytknul nemám, ale vím žemi ty výrazy a jakás atmosféra či co chutnaly, tak tipa dám a v povídce měsíce si na to taky věřím vzpomenu.
na můj vkus je to moc nesouvislý.
(ve druhé větě prologu by se mi hodilo víc žádný než kakýkoli, ježto se jedná o zápornou větu)
Experimentální, zajímavé, nesouvislé a nesrozumitelné.
Jasně, linie tam je abych nezapomněl, někdy to napíšu znova jako souvislej text.
Viz Štěpán. Skládat slova evidentně umíš, teď se akorát postarat o to, aby tvořila text.
Až z toho uděláš povídku, tak to bude dobrý.
Tak hlavní je španělská občanka + Radotín 30, jako předstupeň vývoje, přičemž ten prolog je vlastně shrnutí.
Díky za ohlas
StvN - souhlasím
je to takové zvláštní...
zajisté zaslouží*
Proces je ovšem dílem průkopnickým a to nejen v kontextu literatury: jeho hrdina, stejně jako všichni Kafkovi ostatní, jsou vždy hrdiny objevujícími, zde vypravěč (!) letargicky konstatuje povrchy věcí, čímže se blíži spíše k nihilistické póze nové vlny - podobně jako text, který expresivní formou vytyčuje druhý bod poměřování, aby vzniklým kontrastem vyjádřil vnitřní prázdnotu (doby, hrdiny, psaní...apod.). Nadále však zůstává toliko jedním fragmentem ve velké skádačce světa.
Čímže se pomalu dostáváme k avízu a tipu.
Souhlasí autor s nominací do Povídky Měsíce?
Ode mě si moc nepočteš, jen ten tip za to, že se zrodil povídkář....
t*
Avi StvNovi s nominací do soutěže Povídka měsíce.
Hmm, to si počtu, díky za kritiky!
Prvotní formální předpoklady se po druhém přečtení trochu vzdalují, na povrch mi vyplouvá post-realistický přístup, symbolikou a směřováním mi to evokuje mix Kafky a Sartera. Jsou však zde ještě rezidua surrealistické nestravitelnosti, ačkoliv vyjasněná strukturalizace textu je spíše popírá.
Experiment s obrazem a koláží zaujímá vedle mnohostranného a provokativního textu jakousi přehnaně negativistickou náladou. Tematicky se sice příběh motá spirálou problémů jako jsou moc policie, násilí a rezignace, nicméně pod nánosem vykonstruovaného scénáře s paralelami a propojeními je i v rámci této složky díla mírně patrný vliv Procesu.
*
Taky nemůžu říct, že bych po přečtení měla jasno o obsahu, ale způsob vyjádření mě na několika místech donutil skoro zatajit dech.
Třeba: "...čas se od posledního zastavení už nedal uhlídat. Ne, že by letěl tak rychle, spíš kolísal."
Nebo "toho částečného odpoledne". Nebo "Protože ať už se nám jevili jakkoliv jako lidské bytosti, tam uvnitř měli něco, co bylo třeba roztlouct." Tvoje zacházení se slovy mě nadchlo.
magické, ale srozumitelnost není tvá silná stránka :-)