Zamilovaný holky dělají kraviny

Přešlapoval jsi na konci perónu. Věděl jsi, že na druhém konci stojím já, přesto jsi mi neposlal úsměv, ani jsi nekývl hlavou na pozdrav. Oba jsme pak nastoupili do vlaku, každý do jiného vozu a nechali se unášet proudem myšlenek, zajímalo by mě, na co jsi asi myslel ty.

Já jsem měla v hlavě naše první milování. V okamžku jsem téměř autenticky cítila tvůj dech na mé šíji. Pohled, který mě hypnotizoval a naše nahá těla tančící v sexuální extázi. Není to zase tak dlouho.

Vystoupila jsem z vlaku o zastávku dřív než ty a pohrávala jsem si z myšlenkou, že vytáhnu telefon z kapsy od džín a napíšu ti smsku. Nebyla jsem však schopna vymyslet jakoukoli souvislou věc, která by tě mohla okouzlit, protože kouzlo mezi náma už vyprchalo. Alespoň z tvé strany.

Možná sis dnes přál jen abych za tebou nešla a na nic se tě nevyptávala, nekoukala na tebe a vlastně vůbec nenavazovala kontakt. Snad teď doufáš v to, že nemevemu telefon a nebudu ti vypisovat nějaké přiblbe naivní, zamilované kecy. A taky se ti přání splnilo.

Je zajímavý, že člověk někdy plní přání ostatním i přesto, že jemu somotnýmu to ubližuje. Možná však, kdybych ti zase napsala a ty mi zase neodpověděl bolelo by mě to ještě víc, než ti nenapsat nic. Ach jo, Tomáši.