Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa úpatí Olivové hory
Výběr: a2a2a, Krytyk
12. 08. 2009
48
69
5380
Autor
Markéta
ráno sevřené do porodních kleští
ve snu kojena jsem
pozdními souhvězdími
těmi smrtkami světla, vymláceného cepem času
ve snu kojena jsem
pozdními souhvězdími
těmi smrtkami světla, vymláceného cepem času
krotce a teplo v uchu mušle
pod skrojky hladin ženy
dokořán setrvávající v sobě
a že nocí, po kterých šátráš rukama
než nahmátneš alespoň záškub bílé
je nemnoho...
že stále padáš kroky nazad, dokud
nezrezivíš svými rty a
rozpřáhneš ruce v konečné žízni
v úchopu pod sebe, pod nijaké něco, co
mělo býti ještě když mohlo a nebylo
bože, nebylo... nebylo... Teď můj vlastní dech
dotrhává útulný hlas moří, co pod jazykem ústřice
a odpustky
---- vstávám, jaksi náměsíčně
malou škvírou uprostřed čela
osobuješ si mne svými tvary...
69 názorů
mi to neuniká a sana'a upozorńovala slušně...
- ne přihlouple...
to jen tak na okraj...
jseš příliš rychlá, proto ti toho většina uniká:
celé to zní - "světla, vymláceného cepem času"
tj. hvězdy, jejichž záře se do našich očí dostává právě teď, je světlo minulosti... v tomto okamžiku, když hvězdu vidíme na nebi, je (třeba...?) dávno vyhaslá
blboun nejapný
30. 12. 2009
ve snu kojena jsem
pozdními souhvězdími
těmi smrtkami SVĚTLA, (KTERÉ JE VYMLÁCENO) cepem času
tak polopatičtěji už to nedokážu :-)
blboun nejapný
30. 12. 2009
hvězdy, v básni připodobňovány k smrtkám světla, k smrtkám, protože některé hvězdy, které vidíme již dávno před milióny lety vyhasly
blboun nejapný
29. 12. 2009
naléhavosti je tam plný kotel a sem tam špetka pomíjivosti, líbí se mi, přesně takhle *
Nejpve jsem si říkal, že se přenesu ve snu textu do Jeruzaléma a bud bloumat někde za svatým. Ale pak jsme se začal topit v moři plném potvor.
Ucho mušle je krásný obraz, hned jsem si představil to dílo přírody, jak mušle naslouchá, co se kde šustne. Nebo taky dámy, jak popíjí čaj z mušlí a drží ji způsobně za ouško (a to zlé ve mně mi našeptává něco o mušli na pánském záchodě a močícím opilci. Neměl bych tolik pít zelený čaj).
V noci budu marně hledat další ústřici.
ThomasVonAlder
15. 10. 2009zblblýptáček
25. 09. 2009sharene.de.maire
25. 08. 2009Jules_Fernet
21. 08. 2009
tuhle bych chtěl slyšet nahlas od někoho, kdo to umí ..
zkoušel jsem si to v duchu, což mi možná docela šlo, ale chyběla tomu ta trasa vnějšími zvukovody :-)
*
Lydie: děkuji za krásnou osobitou reakci, která jen dokladuje, že patříš k oněm vzácným lidem, kteří četbu považují za tvůrčí akt.
Ferry: upřímné díky* potěšení je především na mé straně
Zákmit poezie v nepoetickém vesměs Písmáku, a já ho našla. Moc se z toho raduji.
Slovo "úchop" je snad nejhrůznější ze slov, co jich čeština má.
Leda by jeho použití bylo záměrem ke zdůraznění nepolapitelnosti prošvihnutých možností.
Báseň, s níž si lze vystačit celičký den, je zde Numero UNO. To je poklona.
t*
nepotřebuješ "rozumět", tato báseň nemá primární oporu v intelektu. Rozumět nelze. Pro člověka jsou největší výzvou ony věci a jevy, jež jsou na hranici jeho chápání. Snažím se pohybovat na této hranici a z tohoto místa psát.
Ty jsi ta báseň i to ráno... :-)
Sana'a: Stále jsem nevěděla na co narážíš a kdyby mne jeden z laskavých čtenářů soukromě neupozornil, tak bych si toho opomenutého "z" nevšimla. Mohla jsi být konkrétní a ne nadneseně (a především zbytečně) jízlivá, když vůbec o nic nejde... Já si sice možná libuji v pathosu, ale na případnou autorovu nepozornost, ať již se jedná o dílo jakékoliv kvality, upozorňuji v rámci jakési takési etiky decentním a přímočarým způsobem. Nepotřebuji si nafukovat ego a už vůbec ne na takovýchto margináliích, neboť mi to přijde přinejmenším dětinsky přihlouplé
m.
Sana'a: to by mne zajímalo o čem jsi se tedy ujistila :-o ... souhvězdí/stř. stavení; 7.p. staveními viz. s.m.č.
Tupilán: "kdo hledá nenajde, kdo nehledá bude nalezen" :-)... Nevím, jak ty, ale já pokud píši, musím prožívat jisté umělecké vytržení a vzrušení, jinak mne to neba. Kalkulovat a "hledat slova, aby zněla umělecky..." promiň, ale to fakt ne, to bych snad raději šla smažit bramboráky :-))
To jen pro ujasnění... jinak samozřejmě dík*
trochu z toho trčí ta šablona, ale markéta je bůh, umí vyvolat esteticky vkusný dojem básnictví
*
Jiří, upřímné díky.
Jo, už jsem si při poslední básni říkala, že nějak stagnuji a že si tak lehnu u cesty a počkám na nového průvodce :-))
moc dobrá a také zase jakýsi formální posun ve tvé tvorbě, zdá se mi, že jde o velmi komunikativní báseň, která mile udivuje jak jakýmsi formálním vnitřním dialogem, tak současně s čtenářem, a přestože není chudá na obrazy i myšlenky, díky své až pudovosti plyne souběžně s jejím vstřebáváním, aniž bych kde narazil na kůstku. Opravdu se mi hodně líbí.
Rajmund: já při recitaci nerozhazuji vášnivě rukama ani když je důvod... jsem většinou nehybná jako skála... leda, že bych ovládala firebal :-))
Líbí se mi, i když při přednesu bych nechtěl být nablízku, abych náhodou jednu nekoupil.
Sana'a: chápu, že -náctiletí jen stěží rozdejchají "neviditelnými souhvězdími" etc. ...to víš, my starci si na pathos potrpíme :-))
Zu: jo, někdy si pro mne sáhne pařátek vlastní pomíjivosti a vyrve mne z teplého pelechu na mrazivý vítr... I v tomto letním podvečeru... :-)
Díky, neboj, jsem ok :-)
naléhavá, přijde mi velmi naléhavá...nevím proč, cítím z ní úzkost...snad jsi v pořádku*
zrejme musim mat naladu na takuto (mierne nadnesenu) poeziu
obrazy nie zle, forma sedi atd..
ale jednoducho ma to nebavi. prilis zenske na mna, prilis emocionalno-silene podane