Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKoupelnový vlk
Autor
Vaud
Dohromady jsem strávil na mořském pobřeží asi šest nebo sedm let svého života. V Africe, na Kubě, ve Španělsku, v Dánsku, v Anglii, na dovolených a vůbec při cestách k moři nebo po moři. To je pomalu čas, kdy se z mořského štěněte stáváte vlkem. A vlkovi chybí loď nebo jiné důstojnější plavidlo. Zatím jsem vlastníkem nafukovacího kajaku, ale při troše snahy by se dalo brázdit vlny moří a oceánů i na mé nafukovací posteli. What else? Zatoužil jsem po jachtě! Z mého barcelonského bytu to bylo k moři asi 120 metrů a jen o kousek dál do Olympijského přístavu. Ale ty ceny!! Rozhodl jsem se, že se vybavím postupně. To kdyby mi náhodou někdo odkázal dost peněz. Díky nákupu kajaku mám již záchrannou vestu a neopren. Kousek od Casa Batllo jsem si v zimě koupil námořnický svetr a pak jsem narazil v krámku hned vedle mé práce na námořnické boty. Speciální námořnické boty na jachtu! Vypadají úplně stejně jako normální boty, jen jsem k nim dostal asi půlhodinovou instruktáž, kterak botky udržovat v dobré kondici. Prodavač tvrdil, že trik nespočívá v drahých impregnačních postřicích, ale že je třeba boty mazat tělovým krémem. Boty se svému majiteli pak odvděčí vláčnou kůží a skvělým vzhledem. Jsem důvěřivý a pro podobné věci se velmi rychle nadchnu.
Hned jsem se vydal studovat kosmetické výrobky. Vyžadují moje boty krém na citlivou pokožku nebo abrazivní s výtažkem z mořských řas? Jsou to přeci námořní boty! Mám je natírat hydratačním krémem na suchou kůži? Mají mi vonět boty burbonskou vanilkou, nebo bych je měl raději patlat zvláčňujícím tělovým krémem s olivovým olejem a vitaminem E? Vitamin E je přeci na potenci! K čemu to těm škarpalům ksakru bude?! A co noční krém, který by jim vyhladil vrásky? Už jsem se smiřoval s tím, že jachtaření je drahá zábava. V práci mě ale čekalo příjemné překvapení. Naše společnost koupila známou německou kosmetickou firmu specializující se na výrobky pro alergiky. Každý zaměstnanec dostal jeden krém od spřáteleného závodu. Já taky. Německy psanému příbalovému letáku jsem nerozuměl. Snad jen to, že krém je hypoalergenní. To se bude botám líbit! A docela slušně smrděl. No jo, Němci, ale darovanému koni...
Začal jsem botky natírat „darovaným koněm“ a smířil jsem se s divnou německou vůní. Po měsíci pravidelné péče o kůži svých bot, jaké by se jim nedostalo ani v nejlepších kosmetických salonech, se stalo něco nečekaného. V Barceloně začalo pršet. Vyrazil jsem vem ve svých jachtařských botách... a nestačil se divit. Šmejdy jedny! Nejenže impregnace nebyla moc přesvědčivá, ale hlavně... boty začaly pěnit! Jakoby měly vzteklinu! Takhle přeci nemůžu na loď ani do města! A pěnění neustávalo. Spíš to bylo jako v pohádce Hrnečku vař. Měl jsem místo bot na nohách bubliny. Tohle si s tím prodavačem vyřídím! Vrátil jsem se domů pro lístek od bot. Pěnící boty musím reklamovat! Cestou mě ale napadlo, že zakopaný pes může být v družebním německém krému. A taky byl. Přátelé, jsem zřejmě jediný mořsky vlk v širokém okolí, který si své boty pravidelně natírá hypoalergenním šamponem proti lupům... Konečně jsem si přeložil příbalový leták a dozvěděl se, že moje boty zažívají skvělý pocit bez svědivé kůže a šampon jim dodává sílu a energii. A pokud by jim náhodou narostly vlasy, o čemž trochu pochybuji, tak budou pravděpodobně bez lupů. Ale v tom případě je půjdu reklamovat! Nikdy jsem netušil, že se díky koupi jachtařských bot stanu takovým machrem přes koupelnovou kosmetiku. Však už bylo na čase. U koupelny bydlím podstatně déle než u moře. Když ze mě nebude mořský vlk, mám pořád ještě šanci stát se vlkem koupelnovým.