Cesta

Cesta

Představte si, že žijete ve spokojené a milující rodině. Najednou se musíte přestěhovat. Vám se to sice líbí, máte blíž ke kamarádům, ale rodiče jsou ustaraní. To vy nevnímáte, venku je přece tak hezky. Jenže někteří vaši kamarádi podivně mizí, netušíte, kde jsou. Občas se sice dovíte něco o tom, že odjeli na místo, kde bude mít váš národ životní prostor. To je vše, co smíte vědět. Ničemu nerozumíte, ale vlastně ani nechcete rozumět.

Náhle si musíte sbalit všechny své věci do jediného kufříku. Čeká vás dlouhá cesta, prý do nové země. Bojíte se, ale vždyť se možná setkáte s kamarády. Rodiče mluví o novém životě. Jenže vás vyženou do vagónů, ve kterých se převáží dobytek. Sedíte na prknech. Ve vagónu je zima. Vy máte hlad a žízeň. Matka vás pevně svírá v objetí a tiše pláče. Snažíte se jí utěšit. Kdy už ta cesta skončí ?

Dorazili jste na velký dvůr. Otočíte se a vidíte černý kouř, který se valí z něčeho, co připomíná bunkry. Brána, kde je napsáno Arbeit macht frei – práce osvobozuje. Ale všechno je jinak. Vaše sestra je příliš malá, už se s ní asi nikdy neuvidíte. Psi štěkají a vojáci řvou na vaši matku. Babička to nevydržela a omdlela. Vlečou ji někam pryč. Vy máte „štěstí“ a jdete dál do lágru. Seberou vám všechno oblečení. Oholí hlavu. Musíte se umýt páchnoucím mýdlem. Dají vám košili, kalhoty, trochu připomínají pyžamo, a dřeváky. Ničemu nerozumíte, vlastně není čemu rozumět.

Na rameno vám vytetují číslo. Už nemáte jméno, jste jen číslo. Na den kousíček chleba a vodu pijete z kaluže. Bijí vás. Nikdo vás nebere vážně. Už jste nikdo. Vaše lidská důstojnost je ta tam. Už nejste člověk. Rvete se jako zvíře o nať mrkve. Kdy to všechno skončí ? Je vám zima, asi máte nějakou nemoc. Špatně se vám dýchá. Vedle vás umírají lidé. Vám už je to jedno. Radši byste chcípli než žít tohle. Už nemáte sílu k práci. To je konec. Definitivní konec.

Ženou vás do sprch, ale odtud se nikdo nevrátil. Všichni se svlékají a jdou na smrt. Chcete utéct, ale nejde to. Dveře se zavřely. Dětem se dělá špatně, ani vám není zrovna nejlíp. Vlastně je vám hrozně. Je ve vás obrovská touha po životě, ale tady umírají lidé. Je konec. Škrábete se po pyramidě lidských těl. Směs zvratků, výkalů a něčeho, co byli lidé. Je po všem. Už nikdy neuvidíte své blízké. Snad ostatní dopadnou lépe. Život má cenu, ale už ne pro vás. Tohle všechno se nesmí nikdy opakovat, ale vy už to nikomu neřeknete.