Meditovat nad

Nějak Tě v poslední době jakoby zaujalo vyměšování ;)

IVO: to je moc hezký - Hrabala mám rád... hodně, a tenhle jeho výrok mi nějak utekl. Dík return: asi chápu, co se mi snažíš říct, ale (jen a jen dle mého) poezie nemusí hledat východiska, jde spíš o sdělení pocitu, ne o jeho řešení v pointě. Věci, události, jevy se zacyklují, někdy stagnují a pak třeba následuje prudký zlom - ale tady mi nešlo o žádný bilancování... spíš naopak.

Mě přijde, že tomu chybí sdělení, závěr ... dobrá, můžeme meditovat nad pomočenou větví, ale co dál .. První sloka je pěkná, dokonce skvělá (pominu-li samoúčelnou pomočenou větev) ... ale co pka?? Takhle mi to přijde, jak když unavený alkoholik sedí u posledního piva, které je ještě schopen ten večer vypít a plká něco o tom, jak žil .. ale furt tu je otázka "Co dál? A co s tím?"

"Vždy, když tak močím, myslím na lidstvo. Bohové nám namočí do očí a jedeme." (Bohumil Hrabal) *T

bergu - tak jsme si to hezky vysvětlili a výsledek je, že s tebou souhlasím : píšeš jak to cítíš a jsi svůj. To stačí. Já mám nějaký názor a ty jsi z těch, co mi stojí za pár slov. Toť vše, milý Wattsone...

Apropó*tip

:)

Fascinován naoko :-)

Oldjerry: mně ta první řádka vlezla hned do hlavy a navíc mám (uznávám že sebezálibnou) slabost pro určitej zvuk textu... tak proto je to tak, jak je. ÷)) Janina6: jsem převelice poctěn a s falešnou skromností hledím do země na svou končetinu konající předozadní pohyb. ÷))) VT Marvin: Sákryš, to nám ta debata o nutné a všední každodenní činnosti sklouzla až do výtvarna. ÷))

Však tě mám v oblíbených.

Janina: u mně je to tak 80% ironie a zbytek vážně. A to skoro u všech textů.

No... "fascinace naoko" nemusí mít ke skryté ironii tak daleko, Marvine :-) Já málokdy básníkům věřím, že něco myslej vážně :-)

VT Marvin: právě... a asi v tom nejsme sami. Jako malí kluci jsme se dokonce tímhle způsobem pokoušeli psát do sněhu. ÷)) Akorát holky mají smůlu, jim tahle kreativní činnost asi zůstane zapovězena. ÷)

No jo - já mám už ty stařecký normy : já už jsem spokojen, že mohu bez problému vychcat a větve mi k tomu netřeba (:-D stačilo by mi bylo bývalo : zamyšleně močím (na uschlou větev) a tak dál už normálně jaksi jako dosud - abylo to top. To vysvětlení mi sice nesedí, ale vše ostatní dává smysl. TIP

Oldjerry: velkou, právě při téhle činnosti dostal textík skelet. ÷)) Janina6: viz název kolekce. ÷)) Ostatní: obligátně - dík, ať už se líbilo víc, míň nebo vůbec. ÷))

Trochu váhám... cítím v tom skrytou ironii a nevím, jestli si ji nevymýšlím :-) Pokud tam je, líbí se mi to.

Připadám si jak blbec - nemohu přijít na to, jakou funkci tu má pochcaná větev. Jinak to má čtvrtý rozměr jak Möbiův pásek

Hezká meditace a vejde se toho do ní daleko víc.

*