Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKardachýn
Autor
Petula
Za temným lesem
za rudou horou
odraná chýše
dvorek s amforou
Červené písky
modravé stromy
krvavé slunce
a žádné domy
Na cestě stopy
ještěřích drápů
Pavoučí sítě
pevnosti drátů
Šelestí srdce
v amfoře pod rtutí
Kardachýn sbalený
tam do svých perutí
Amforu zahřává
západní slunce
Rtuťové výpary
– tíživé unce –
roznáší vítr
do temna lesů
Na květy padaj
šeravých vřesů
Modravé můry
šustivě letí
Červené oči
nesou prokletí
Kardachýn zakletý
tisíc chvil trpí
Sosáky dlouhé jsou
ostré jak srpy
Do rtuti noří se
tělo hledajíce
pro můry amforu
není vidět více
A na svých sosácích
v tom žáru k zalknutí
odnáší nechtíce
i kuličky rtuti
Jak váhy ubývá
Kardachýn pookřál
Blíží se tisíce
roků to co si přál
Pár tónů flétny
od lesa zaznívá
Poslední poustevník
co v roklích přebývá
vychází z lesa
Zvuk flétny sílí
Rotují můry
chvějí se, šílí
Vibrují perutě
Sosáků rány
dají směr úniku
– odkud jsou dány
Amfora odpoví
na flétny tóny
Třepotných oblaků
z modrých můr clony
po nebi táhnou se
Padaj do pavučin
Tlak snu o volnosti
mění se rázem v čin
Vysokým tónem
vše kolem chví se
amfora praská
bortí se v písek
Blesků zář oslní
V hukotu hromů
Kardachýn stoupá výš
Odlétá domů…