Nářek rytířův

Nejsem příliš rád,

že mi těžký plát,

spadl rovnou dolů,

na tu holou nohu!

Sakra těžké brnění

na noze mi leží.

Nepříjemné vrnění,

zvednu ho jen stěží!!

Kdepak mám svůj meč?

Musím ho jít hledat.

Blíží se další hloupá zteč

musím se už zvedat!

Koukám pořád dokola,

nemohu ho nikde najít!

najednou

přilétl šíp z potoka,

smrtelně mě zranit.

Bolest značně palčivá;

.. po těle se rozlila.

Bolest všude, stále víc,

jiného jsem nevnímal.

Někudy se dostat pryč,

hrdost bych jen předstíral.

Krev, červená tekutina,

potřísnila českou zem!

Z boje nikdo neutíkal -

lid - ten však byl pokořen!