zářijové bolístky

čas napjatý na skřipci zvěrokruhu
dny z breviáře nostalgických písní
po polích paběrky ptáků i lidí
a jen ty příběhy, které si člověk vysní

na sklonku léta modrým krepdešínem
vzdaluješ se mi stále víc
až nakonec se nenávratně minem“
v šeru podzimních plískavic

léto, mé léto, jak rychle se ztrácí
do poetických mlh a hvězdných meditací
hořkých odchodů, bolavých loučení
tak stojí psáno, nic se nezmění

31. srpna 2009