Příběh skrytý za zdí

Dnes bych vám ráda vyprávěla příběh každého a zároveň ani jednoho z nás. Vyžaduje jistou dávku soustředěné představivosti. Není se však čeho bát, nic složitého vás nečeká.

Představte si kamennou zídku… Už na první pohled je znát, že se za zídkou skrývá něco výjimečného. Bohužel je však příliš vysoká. Vaše zvědavost vás nutí hledat alespoň malou skulinku k nahlédnutí. Zvědavost roste spolu s nezdařenými pokusy. Stává se z vás dobrodruh snažící se vypátrat tajemství za zdí. Obcházíte zeď podél, nakonec i šplháte. Vše je ale marné. Už byste se svým dobrodružstvím klidně díky vyčerpání přestali, z ničeho nic se však před vámi objeví otevřená branka. Bouchnete se do čela ze zbytečné námahy a opatrně vcházíte dovnitř s pocitem objevitele nové země. Nečekaná krása vám vyrazí dech. Za zdí se skrývá zahrada. Zahrada se stromy a květinami, o kterých se vám ani nesnilo. Vše roste, zelená se, kypří barvami. Nestačíte se  rozhlížet po všech úchvatných výjevech. Ptáčci hravě štěbetají u tůňky a fontánka odráží všemožné barvy slunce. Obraz a zvuk je náhle přebit vůní. S tak podmanivou vůní jste se snad v životě ještě nesetkali! Asi ty krásné květiny, napadá vás. Další z pěti smyslů se raduje při pohledu na sad nejrůznějších druhů ovoce. Takové kdyby se vám někdy podařilo vypěstovat na zahrádce, říkáte si.

Usadíte se do pohodlného křesla v altánku a nasáváte neopakovatelnou atmosféru…

Z ničeho nic se objeví starý pán. Leknete se, protože jste nezaslechli kroky. Pán má však z vaší neohlášené návštěvy radost a přisedne si. Je rád, že si může s někým popovídat. Povídá a povídá a vy posloucháte a posloucháte....Přicházíte na to, že vám vykládá celý svůj život. Pak náhle přestane. Zvážní. Z kapsy vám podává obrovský pozlacený klíč. Dochází vám, že je to klíč od této zahrady snů. Jste tak vyvedeni z míry, že si klíč od něj převezmete. Z překvapení se stává nekonečná radost. Jako mávnutím kouzelného proutku najednou starý pán zmizel a s ním i jeho příběh. Svoláváte svou rodinu a přátele. Takovou událost je třeba řádně oslavit! Všichni vaši blízcí jsou ze zahrady stejně unešení jako vy. Najednou se váš život změnil v jednu krásně vonící zahradu.

Druhý den se však probouzíte s těžkým pocitem na srdci. S děsivým tušením přicházející katastrofy. Běžíte zkontrolovat vaši čerstvě nabytou zahradní pýchu. Tam vás však čeká další vyražený dech, tentokrát z nejhrůznějšího pohledu za poslední roky života.

Celá zahrada je zavezena smetím. Záhony růží a tulipánů jen s těží rozeznáváte. Ovocné stromy trčí z hromad odpadků a pet-láhve pod nimi leží jako spadané ovoce. Ze smetiště vytéká páchnoucí břečka a postupně vtéká do studny. Napadá vás, že už se z ní nikdy nenapijete, ani kdyby vás sto hygieniků přesvědčovalo o její nezávadnosti. Vaše zahrada se změnila ve skládku. Ale kdo to mohl udělat? Jistě sousedé, kteří vám záviděli. Jaký nezodpovědný člověk by zavezl takovou krásu odpadem? Jak se tak procházíte mezi spouští, něco vám ale není jasné. Začínáte ve smetí rozeznávat svou včerejší večeři! Dále vidíte stovky lahví od vaší oblíbené limonády, jiné značky nevidíte. Nesešlápnuté se na vás šklebí pod stromy. Krabice od mléka, které tak zbožňujete před spaním. Plechovky od sardinek, kelímky od jogurtů vašich dětí. Nerozumíte už ničemu. Nedává vám to smysl.

Jak rychle zmizel, tak se i znovu objevil starý pán, který vám svou zahradu věnoval. Stydíte se za tu spoušť, i když si myslíte, že to není vaše vina. Místo výčitek vám pán sám od sebe začne vysvětlovat, co se tu stalo. Z dědečka se stává úředník. Dle nového zákona, praví, je každá osoba odpovědna za to, čeho se zbavuje – tedy odpadu. Dřívější svoz na skládky byly neefektivní. Obyvatele měst a vesnic netrápilo, co se děje za pár kilometrů s jejich odpadem. Co oči nevidí, to srdce nebolí. Proto se nově zaváží jejich pozemky jejich odpady. A dokud je jejich smetí nezasypalo, dodnes tam ještě žijí.

Tento příběh je smyšlený. Zatím se odehrál jen v našich představách. Bohužel skutečností se stalo, že každý Čech, Moravan či Slezan - počítaje v to i úplně malinké kojence - každý rok "vyrobí" 398 kg domovního odpadu. Neustále také stoupá spotřeba balené vody. Na každého obyvatele České republiky připadalo v roce 2007 v průměru 87,5 litru vypité balené vody, tedy cca 60 jedenapůllitrových lahví! Za celou naši zemi to znamená 875 milionu litrů balené vody, tedy 600 milionů PET lahví! A teď si zkuste představit, kolik to musí být za Evropu, Ameriku a celý svět... Balená voda je přitom 240x dražší, než voda, která vám teče doma z kohoutku. Lepší a kvalitnější ale není - je úplně stejná (pokud nemáme na mysli minerálky).Teď si stačí jen vypočítat, za jak dlouho by byla vaše zahrádka zcela zasypána ? Netrvalo by to dlouho, viďte…

Zdroj: www.mzp.cz