Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJít!
13. 09. 2009
2
9
1027
Autor
nahá12
Je horká letní noc
a já mám chuť jít.
Jít a jít a jít,
jít až na konec města
a pořád jít a jít,
až tam kde končí cesta,
jít až do rozednění,
jít a navonět se rozpáleným asfaltem,
jít a nevnímat únavu,
dny a noci
pořád jít a jít,
jít a zapomenout na všechny své sny,
na to jaká nebo čím jsem,
jít a trousit svou minulost
jako drobečky hladovým vrabcům
a projít polemi, lesy a loukami
a brodit se řekami
a pořád jít a jít,
jít do neznáma
a zároveň najisto
a přijít až na místo,
kde znovu začnu žít
a snít
a z plna hrdla se smát
a z celého srdce se radovat
a odkud už nikdy,
nikdy, nikdy, nikdy
nebudu chtít odejít.
9 názorů
Mě to příjde, jako by se slečna? chtěla osamostatnit... vyletět z hnízdečka od maminky a moc se mi to líbí. Je to tak naivně psaný, jak celá báseň, takže mi tam sedí i ty spojky a áčka. Jo a pokud chceš opravdu jít a jít a dát se na pouť, tak opravdu doporučuji tu Svatojakubskou pouť do Santiaga de Compostely, člověk si na tý cestě urovná spoustu věcí;)
tak běž, běž na cestu cest, Svatojakubskou pouť Španělskem, do Santiaga de Compostela a ještě dál, až na Fisterra - Konec světa..
experimentátor
14. 09. 2009
dík za komentář a máš naprostou pravdu, spojky si tam chodí jako by se nechumelilo. Ale píšu s prominutím, jak mi zobák narost a spíše pro sebe a terapeuticky nežli literárně, takže o ty spojky se budu bít, když by na věc přišlo :)