Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzpomínání
23. 11. 1999
0
0
589
Autor
Phylie
Letos se dost změnil můj život... a jedna z věcí, která změnila i pohled můj na sebe samotného,
byla obálka, kterou jsem našel při stěhování. Byla plná papírů a cárů, které jsem sesbíral, když
mi bylo třináct, kdy jsem se cítil být "správným" pubertálním romantikem se sklony k sebevraždě...
Zrovna nedávno mi bylo dost mizerně.. a tak jsem si tyhle papíry vzal a při jejich čtení jsem se
dostal někam dál, někam, kde mi už nebylo mizerně teď, ale bylo mi mizerně tehdy, i když už jsem
si žil pro dnešek a nebylo mi třináct....
A mi se to líbí.Je to vzpomínka, takže na to koukám jen jako minulost, ale skvěle vyjádřenou. Taky se mi někdy do mysli vloudí myšlenka, co by se stalo, kdybych nebyla. Myslím, že každému. Naštěstí známe odpověď a svou cenu. Budík ti sice odzvonil, ale než odzvoní hranu, uběhne spousta času, kdy můžeme udělat spoustu věcí, aby se svět zastavil, až tu nebudem. Mám chuŤ tu svou odpověď poslat všem lidem světa ... stejně jako tvoje dílko !!!
Tleskám, napsal jsi o něčem, co už pocítila spousta lidí (včetně toho litování se)ale neměla odvahu to veřejně říct(nebo napsat?)
JEstli jsi to psal ve třinácti, je to slušnej literární pokus. Jinak je to nechutný litování se. Nejspíš jsi na tom byl skutečně špatně, a takhle to cítil, a určitě ti pomohlo to ze sebe vypsat. Já bych sem ale takovouhle věc nikdy nedal, a že jich pár po šuplíkách mám (taky to není tak dobře napsaný :-)) ).
Víš, takhle si připadají různí lidé, ale všichni stejně. Málokoho zkouší živottak, že o něm druhý smí říci, že takhle ještě nikdy neviděl nikoho zkoušet. Ty ale víš, že tě různí lidé různě moc potřebují. Ne aby si na tebe plivli, abys jim byl k disposici, jako pejsek, když na tebe zapískají.
Máš okolo sebe pár lidí, kteří s tebou budou vždycky rádi a potom také několik málo lidí, pro něž jsi objevil další smysly a nový svět, kde se pro ně najde alespoň psí bouda. A já osobně tě mám rád....
Máš okolo sebe pár lidí, kteří s tebou budou vždycky rádi a potom také několik málo lidí, pro něž jsi objevil další smysly a nový svět, kde se pro ně najde alespoň psí bouda. A já osobně tě mám rád....
castan: je to Vzpominani.... tak mi bylo a to me te tesi... nebylo vzdy jen lepe, takze nejhorsi nebylo narozeni. Asi. Jinak by mohlo byt jen lip, ne?
Prolog: ....Zrovna nedávno mi bylo dost mizerně.. a tak jsem si tyhle papíry vzal a při jejich čtení jsem se
dostal někam dál, někam, kde mi už nebylo mizerně teď, ale bylo mi mizerně tehdy, i když už
jsem si žil pro dnešek a nebylo mi třináct....
porad jsem si myslel, ze je mi hur a hur... ale i v dobe, kdy jsem fakt na dne, a ctu tohle, tak lituju toho trinactiletyho kluka. Byl na tom fakt hur nez ja ted.... vis?
dostal někam dál, někam, kde mi už nebylo mizerně teď, ale bylo mi mizerně tehdy, i když už
jsem si žil pro dnešek a nebylo mi třináct....
porad jsem si myslel, ze je mi hur a hur... ale i v dobe, kdy jsem fakt na dne, a ctu tohle, tak lituju toho trinactiletyho kluka. Byl na tom fakt hur nez ja ted.... vis?
Phylie: A proč ne? Proč by na tom nemoihl být hůře než skvěle? Pořád ti přeci nemůže být skvěle jako teď. Ach yo, Phylíku, kdybys věděl, jak je mě...? Proti tomu je tvých třináct mých sladkých šestnáct....