Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVia Olomucensis I.
14. 09. 2009
1
0
2095
Autor
Jan Šuránek
Znovu na cestě
tentokrát na silnici
v jednu chvíli v polích,
pak na Malém Hradisku.
Cesta plyne, plyne
a mě duní svědomí
hlubina, hlubina
tam někde zakalená.
/Promiň, mrzí mě každé zbytečné slovo
odpadlá věta K,
jenž unikla tvé pozornosti,
nebo sis ji vyložila jinak./
Tyhle cesty jsou odchodem z tévho dětství
tam někde odlétají kusy tvého štěstí.
Kudy, kam,
zběhlíku špatných věcí?
Jak silné je tvé prokletí?
Už tě neslyší ani tvůj anděl strážný.
/Zvláště poté, co vypadnul z okna za jízdy./
Vzlétnul orel, poslední z posledních,
jsi pozván do klubu zasvěcených,
nechceš a nepříjmeš nikoho, kdo
ti nezanechal dobrého.
Znovu na cestě,
hluboko v pochybách.
tentokrát na silnici
v jednu chvíli v polích,
pak na Malém Hradisku.
Cesta plyne, plyne
a mě duní svědomí
hlubina, hlubina
tam někde zakalená.
/Promiň, mrzí mě každé zbytečné slovo
odpadlá věta K,
jenž unikla tvé pozornosti,
nebo sis ji vyložila jinak./
Tyhle cesty jsou odchodem z tévho dětství
tam někde odlétají kusy tvého štěstí.
Kudy, kam,
zběhlíku špatných věcí?
Jak silné je tvé prokletí?
Už tě neslyší ani tvůj anděl strážný.
/Zvláště poté, co vypadnul z okna za jízdy./
Vzlétnul orel, poslední z posledních,
jsi pozván do klubu zasvěcených,
nechceš a nepříjmeš nikoho, kdo
ti nezanechal dobrého.
Znovu na cestě,
hluboko v pochybách.