Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNěco vítězí - pohádková K.O.U.L.E
16. 09. 2009
14
19
4250
Autor
Muamarek
Adam přišel domů z šichty
s tím, že se holt propouští,
„nakopal bych je, ty ksichty,
hodil bych je do houští…
Vždycky jsem dřel nejmíň za tři,
nejed´ buchty, neznal pec,
staral jsem se, jak se patří,
je to kurva blázinec…“
Doma malé děcko brečí,
je to všechno na draka,
a ta saň si na něm léčí
mindrák – vždyť se neflákal…
„Tak si musíš něco najít,
vždyť z nás budou žebráci,
ubožák jsi, v celým kraji
nikdo místo neztrácí…
Já si musím najít trdlo,
kerý skončí o holi.“
Už už zmáčkl by jí hrdlo,
vztek v něm ještě povolil…
Věděl, že tam někde uvnitř,
princezna je zakletá,
ze sluje chce na výsluní,
do tmy se však zaplétá…
Chtěl by setnout jeduhlavy
a tu krásku políbit,
jak se ale jedu zbavit?
Hlodali v něm pochyby…
„Mám tě rád“, jen sotva špitl,
viděli si do niter,
řekl víc, když mlčky škytl
přes ty slzy rozlité…
Hlavy saně náhle padly,
„neboj, my to zvládáme,
tak pojď ke mně, nebuď zvadlý“,
„Evo, lásko…“ „Adame“…
Koncem se to nazvat nedá,
život není z pohádky,
lepší je se ve dvou zvedat,
zbyde víc, než odpadky…
s tím, že se holt propouští,
„nakopal bych je, ty ksichty,
hodil bych je do houští…
Vždycky jsem dřel nejmíň za tři,
nejed´ buchty, neznal pec,
staral jsem se, jak se patří,
je to kurva blázinec…“
Doma malé děcko brečí,
je to všechno na draka,
a ta saň si na něm léčí
mindrák – vždyť se neflákal…
„Tak si musíš něco najít,
vždyť z nás budou žebráci,
ubožák jsi, v celým kraji
nikdo místo neztrácí…
Já si musím najít trdlo,
kerý skončí o holi.“
Už už zmáčkl by jí hrdlo,
vztek v něm ještě povolil…
Věděl, že tam někde uvnitř,
princezna je zakletá,
ze sluje chce na výsluní,
do tmy se však zaplétá…
Chtěl by setnout jeduhlavy
a tu krásku políbit,
jak se ale jedu zbavit?
Hlodali v něm pochyby…
„Mám tě rád“, jen sotva špitl,
viděli si do niter,
řekl víc, když mlčky škytl
přes ty slzy rozlité…
Hlavy saně náhle padly,
„neboj, my to zvládáme,
tak pojď ke mně, nebuď zvadlý“,
„Evo, lásko…“ „Adame“…
Koncem se to nazvat nedá,
život není z pohádky,
lepší je se ve dvou zvedat,
zbyde víc, než odpadky…
19 názorů
Teď nevím, co je pro mě lepší - jestli image zavšiveného hlučného opilce s výbornou jarmareční písní - nebo image zcela jiná s básní, co je celkem na prd :-)))
Tohle dilema si budu muset vyřešit :-))
Měj se,
Marek
takhle bez kontextu je to celkem naprd :) s obrázkama a sympatickym prozpěvátorem by to byla pjekná jarmareční píseň, rovněž by věci prospělo, kdyby autor měl image tento směr podporující, tedy Marku, kdybys byl hlučný zavšivený opilec nebo beznadějný zmatený rebel, měla by básnička svou váhu. ale když já si tě představuju asi jinak :o)
Bíša, Tangens, Halcyon, díky.
Halcyon - právě že horor nebyl jaksi v zadání :-))
Marek
Propojení z pohádky do nepohádky se mi líbí, při tom, že je většinou třeba sem rychle něco přikulit, pak snáz snesu místa, která mi přijdou "nouzová" (pro mne "do houští", "do niter -rozlité", a trochu i "zvadlý" a "odpadky"). Pravda je, že jsem takdy chvíli byl natěšený na horor, ale to by bylo proti zadání.
Držet se za ruce, být si oporou. Rvát se se saní - krizí, tou dnešní zápornou pohádkovou potvorou...
to je fakt, buď to by to byl horor nebo porno, nový věci se musejí vyzkoušet
Saintzero - a to by už nebyla pohádka, ale úplně jinej žánr :-))
Marek