Šťastnou cestu

Napsáno spolu s písní Hurt od Johnyho Cashe

I hurt myself today
To see if I still feel
I focus on the pain
The only thing that's real
The needle tears a hole
The old familiar sting
Try to kill it all away
But I remember everything

Karty osudu znovu promíchány, svět sebou opět trhnul v nevinném úžasu, bohové se zasmáli a popřáli všem šťastnou cestu. Deus vult et bene ambula. Proč se mi proboha tento citát z jisté kosy, která visí nad dveřmi, neustále vrací? Protože ji tam napsal jeden z nejmoudřejších lidí, co jsem potkal? Protože dokonale vystihuje všechno, čím teď procházím? Bohové přikázali a šťastnou cestu. Jak trefné.

I wear this crown of thorns
Upon my liar's chair
Full of broken thoughts
I cannot repair
Beneath the stains of time
The feelings disappear
You are someone else
I am still right here

Občas mám pocit, že si bohové hrají. Že všechno, co vytvořili, je jen sprostá hra pro jejich pobavení z dlouhé chvíle. Jenže za ty roky je znám příliš dobře, vím, že jediní, kdo chtějí hru, jsme my, a že jsme si ji naplánovali roky předtím, než se naše maličká tělíčka poprvé nadechla. Všechno zapadá do plánu, který jsme si kdysi usmysleli, dílek po dílku se skládá, abychom byli silnějšími a lepšími. A hnací síla? Proč s tím nesekneme a neděláme si, co se nám zlíbí? Jediné slovo, jediný pocit, všechno i nic: láska.

What have I become
My sweetest friend
Everyone I know goes away
In the end
And you could have it all
My empire of dirt
I will let you down
I will make you hurt.

Milujeme, abychom se stali lepšími, aby se každá kapička naší lásky připojila ke gejzíru prýštící z milujících srdcí. A když proti lásce bojujeme? Srdce je jako v ohni, z očí se stanou solná jezera a myšlenky se toulají nejtemnějšími zákoutími smutku. Bolest nepůsobí láska, láska je krásné souznění duší, pohledů, činů… všeho. Jediné, co bolí, je válka, boj proti sobě samému, proti svému srdci. Bodni se, bolí to. Popal se, bolí to. Drť srdce, bolí to.

If I could start again
A million miles away
I would keep myself
I would find a way

Já nikdy nebojoval proti své hradní paní. Náš hrad už stojí několik století. Moje srdce bude čekat klidně ještě dýl, bude čekat, až ona přestane bojovat, najde ho samotné na podlaze potemnělé bašty a zvedne do svých teplých dlaní…

Mé srdce bude čekat stovky let. Protože ví, co cítí a nevzdá se toho. Do té doby… bene ambula

---