Ve tmě

T.

záverečný verš mi menej sadol, inak ale velmi pekné a zaujímavé - mám rada keď je jasný obsah v dobrej viazanej forme.

aby kluky pluky :-)

Je tma a nejspíš proto nevidíme ....banalita? copak tam (slovo "nejspíš") není jasně cítit možnost, že naše nevidění může být způsobeno i jinými faktory, než tmou? A dovedně skrytý jinotaj "jed má"...kvůli tomu stojí čtení za to :o)

Ostrich: a tenhle znáš? Bavěj se dva policajti o tom, kde je v noci slunce a jeden říká: já myslim, že slunce na tý obloze pořád je, jenom ho v noci není vidět, protože je tma :) jednomu pánovi jednou spadlo na hlavu jabko a on se zeptal proč a všichni se mu smáli a říkali: co je to za blbou otázku, jak proč, přeci protože prostě proto. anébrž: často je užitečné klást blbé otázky a říkat zdánlivé banality, aby se ukázal nový úhel pohledu, nové souvislosti a tak. tedy, tenhle text když chápeš lineárně, pak je první věta samozřejmě úplně banální konstatování faktu, takové to "objevení Ameriky". jenomže když to vezmeš cyklicky, respektive komplexně, máš, ehm teda můžeš, dojít k otázce, jestli je to opravdu tak jasné, jak to vypadá, jestli je ta takzvaná tma objektivní příčinou nevidění, nebo jen šikovnou výmluvou. zhasnout a pak naoko nadávat na tmu je u některých lidí dost běžný postup :) nicméně, tys to tím svým komentářem tak zamotal, že si vůbec nejsem jistá, jestli mluvíme o tom samým. čtu si ten tvůj poslední odstavec a vychází mi z toho "život je složitej". což koneckonců je :) ale možná jsme se myšlenkově minuli, to neva, to se stává i v lepších rodinách :) každopádně se zásadně ohrazuji proti nařčení z pěstování máku nebo jiných opiotvorných surovin! :) ciao a přeju pjekné svátky

Přiznám se, že nemůžu předýchat banalitu prvního řádku: Je tma a nejspíš proto nevidíme Na druhou stranu vím, že právě takhle básničky vznikají: rozvíjením semínka, malého černého máku. Na leckterý vrcholek přímé cesty opravdu neexistují. A velice často se nám jenom zdá, že nemůžeme mluvit přímo, protože by to situace všelijak nesnesla. Ve skutečnosti nemůžeme mluvit přímo, protože ta přímá řeč, zůstane-li sama, bývá často lež, která vypadá jako "jednoduchá pravda" - a proto nás láká. Skutečná pravda je ale obvykle soubor mnoha cest k témuž bodu - tak jako horu poznáme jen tím, že ji celou obejdeme, ne že se na ni necháme vytáhnout po laně.

a tak možná, že si nepřejem aby pukly kukly dní rezonujem...

nádhera

Máš pravdu,přímé cesty jsou hodně nepříjemné.

"..a vidění nás víc než temno děsí" - to se mi moc libí. Jinak ale je dost "zakuklená" :o)

*

zaasociovalo mi to to samé jako Petrushe ..

Tip.

***

závěr se mi moc líbí, blbjenko*

fráze, fráze, fráze

Hmm, hezky sis s tím vyhrála, moc se mi to líbí...* 'jsou z cest nejméně příjemné ty přímé' :)

dobře napsané, perfektně se to čte a zároveň je tam zajímavá myšlenka (vědění, cesty) jen ti přeju, abys pobrala všechny výběry a tipy :-) (zaražen raději nekomentuji dále)*o

Myslím, že tma nás děsí více, než vidění. Ale to je věc názorů. Záleží na tom, co uvidíš, až rozsvítíš. Báseň je fajn, tip.*

Já nesnáším, když se se mnou na rovinu nejedná :-)) Jo, takhle to dává smysl, Marek

marku, právěže jenom v pohádkách :) víš kolik je všude lidí, který nesnášej, když se s nima jedná na rovinu a dávají přednost pokrytectví a manipulacím. nicméně bylo očekáváno, že se leckteří zarazí :)

zaasociovalo mi ... Netoliko, že je tma, ale nevidím Vím, že je tu všude tma, já ji nevidím Vidím jenom to, že nevidím nic když připustím, že vidím, měl bych vidět víc Svou hlavu, trup, dvě ruce, nohy nevidím Tak, kam se poděl můj doposud dokonalý zrak na všem leží neproniknutelně modrý mrak tmavomodrý mrak

Na poslech je to nádhera. To, že přímé cesty jsou nejméně příjemné - tam se taky trochu zarazím. Většinou v pohádkách jsou přímé cesty ty nejsnazší, a je třeba hledat ty neschůdné, klikaté :-)) Marek

Ty souzvuky a podobnosti slov se mi líbí. S některými myšlenkami souhlasím (...vidění nás víc než temno děsí) s jinými méně (...jed nás uklidní; ...přímé cesty jsou méně přijemné)